Martin Van Buren

Martin Van Buren (5. prosince 1782 Kinderhook, Columbia County, stát New York, USA – 24. června 1862 tamtéž), zvaný Starý Kinderhook, byl osmým prezidentem Spojených států. Byl to klíčový organizátor Demokratické strany a první prezident, který neměl anglické, irské nebo skotské předky. Byl také jediným prezidentem, jehož mateřštinou nebyla angličtina, protože jako svůj rodný jazyk používal nizozemštinu.[1]

Martin Van Buren
na fotografii Mathewa Bradyho
8. prezident Spojených států amerických
Ve funkci: 4. března 1837 – 4. března 1841
Předchůdce	Andrew Jackson
Nástupce	William Henry Harrison
8. viceprezident Spojených států amerických
Ve funkci: 4. března 1833 – 4. března 1837
Předchůdce	John C. Calhoun
Nástupce	Richard Mentor Johnson
9. guvernér státu New York
Ve funkci: 1. ledna 1824 – 12. března 1829
Předchůdce	Nathaniel Pitcher
Nástupce	Enos T. Throop
Stranická příslušnost
Členství	Strana svobodné půdy Demokratická strana Demokraticky-republikánská strana
Narození	5. prosince 1782 Kinderhook, Columbia County, stát New York, USA
Úmrtí	24. června 1862 (ve věku 79 let) Kinderhook
Místo pohřbení	Kinderhook Cemetery
Národnost	nizozemští Američané
Choť	Hannah Van Burenová (1807–1819 – ovdověl; jako neoficiální první dámy působily Sarah Yorke Jacksonová a později snacha Angelica Van Burenová)
Rodiče	Abraham Van Buren a Maria Hoes
Děti	Abraham Van Buren John Van Buren Martin Van Buren Winfield Scott Van Buren Smith Thompson Van Buren
Příbuzní	Abraham Van Buren, Derike Van Buren, Lawrence Van Buren a Hannah Van Buren (sourozenci) Angelica Van Burenová (snacha) Singleton Van Buren (vnuk)
Alma mater	Justo Sierra
Profese	politik, advokát, diplomat, otrokář, státník a spisovatel
Náboženství	Reformovaná církev
Podpis
Commons	Martin Van Buren
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V letech 1832–1836 byl 8. viceprezidentem USA ve vládě Andrewa Jacksona. V roce 1836 jako první viceprezident po schválení 12. dodatku Ústavy USA vyhrál prezidentské volby, a stal se tak 8. prezidentem USA.

Byl prvním z osmi prezidentů, kteří byli ve funkci maximálně jedno volební období a jejichž vláda spadá do období mezi Andrewem Jacksonem a Abrahamem Lincolnem. Byl také jednou z hlavních osobností, která se zasloužila o vývoj moderních politických organizací.

Coby ministr vnitra pod Andrewem Jacksonem a pak viceprezident byl klíčovou postavou v budování organizační struktury pro jacksoniánskou demokracii, hlavně ve státě New York. V době výkonu prezidentského úřadu se však jeho státní správa potýkala s ekonomickými potížemi té doby, krizí roku 1837 (anglicky Panic of 1837). Mezi nekrvavou válkou „Aroostook War“ a aférou „Caroline Affair“ byly vztahy mezi Británií a jejími koloniemi v Kanadě napjaté. Ať už to byla Van Burenova vina nebo ne, po čtyřech letech byl poražen drtivou většinou volitelů a nezískal ani absolutní většinu hlasů obyvatel (46,9 %). V roce 1848 kandidoval na prezidenta jako kandidát menšinové Strany svobodné půdy, získal však podporu jen 10,1 % voličů.

Zemřel 24. června 1862 na selhání srdce.[2]