Martin Seligman

První experimenty na téma naučené bezmocnosti provedl Martin Seligman v 60. a 70. letech 20. století. Vyšel z pokusů na zvířatech, do nichž pouštěl elektrický proud. Všiml si, že zvířata, která si zvyknou, že nejsou schopna chováním a vůlí ovlivnit příchod bolestivého impulsu, propadnou apatii a demotivaci.[7] Pokusy vysvětlit naučenou bezmocností depresi však nebyly vědeckou komunitou jednoznačně přijaty.[8]

S odkazem na závěry výzkumu konstatoval, že živý organismus nebo skupina organismů se mohou naučit, že svým chováním nemohou ovlivnit určitý situační výsledek, a tuto svoji zkušenost zobecňují a přenáší do jiné situace. Naučenou bezmocnost spojuje s lidmi, kteří „uvízli v situacích vyvolávajících masivní úzkost“ a nabyli dojmu, že události nemohou pozitivně ovlivnit. Podle Seligmana se dá bezmocnosti naučit a přenáší se i na jiné situace než na ty, v nichž původně vznikla. Šíří se poplašnými zprávami a nápodobou.[9][10]

S ohledem na tyto závěry se rozvinula řada metod, například mindfulness, kterou rozpracoval Jon Kabat-Zinn. Mindfulness mimo jiné říká, že bychom měli vnímat jedinečnost aktuální situace bez předsudků a předpojatosti.[11]

Na teorii naučené bezmocnosti navázal Seligman svou typologií, když rozdělil lidi na externalisty a internalisty. Externalisté připisují výsledky své činnosti vnějším vlivům, internalisté vnitřním vlivům.[12]

Seligman je označován za „pionýra pozitivní psychologie“.[13] Rozpracoval koncept osobní pohody (well-being). Jedním z pěti pilířů pozitivní psychologie jsou pozitivní emoce, společně se zaujetím, pozitivními vztahy, smysluplností a úspěšným výkonem.[14][15]

Pro těchto pět prvků se používá akronym PERMA tvořený z anglických termínů:

• Positive Emotions (pozitivní emoce),
• Engagement (zaujetí),
• Relationship (pozitivní vztahy),
• Meaning (smysluplnost),
• Accomplishment (úspěšný výkon).

Tyto prvky podle Seligmana představují stavební kameny trvale spokojeného života.[16]

Seligman ve své poslední knize „Vzkvétání: Nové poznatky o podstatě štěstí a duševní pohody“ (česky vyšla v roce 2014 v nakladatelství Jan Melvil Publishing) přináší nové poznatky o podstatě lidského štěstí a spokojenosti. Opírá se o výzkumy a ukazuje, jak člověk může zvýšit kvalitu svého života tak, aby „vzkvétal“.[17]

Konstatuje, že západní civilizace vnímá štěstí spíše jako „dobrou náladu“, sám ale v knize pracuje s pojmem „vzkvétání“ – prohlubování duševní pohody. I když je štěstí důležitou součástí našich životů, samo o sobě nedává smysl.[18] Podstatná je duševní pohoda, která stojí na prožívání pozitivních emocí a na dalších čtyřech pilířích: angažovaném zaujetí, pozitivních vztazích, smysluplnosti a úspěšném výkonu (koncept PERMA).[19]

V publikaci odpovídá na otázky, jak uplatnit pozitivní psychologii v praxi, jak může duševní pohoda pomoci zlepšit zdraví, odhaluje, jak zlepšit vztahy se svými blízkými, a vysvětluje, proč je vhodné ovládat umění pomalosti či jak prozkoumat své vlastní postoje a cíle.[20]

• Profil na stránkách University of Pennsylvania
• Heslo na About.com