Martin JRM Mars

Konstrukce PB2M navazovala na jiný, menší létající člun firmy Martin, typ Martin PBM Mariner. Letoun v letech 1941 až 1943 úspěšně prošel testy US Navy a byl přijat do služby. V té době se už ale ustupovalo od koncepce bombardovacích létajících člunů, a proto byl typ upraven na transportní úkoly a označen XPB2M-1R Mars. Bylo objednáno 20 sériových kusů, označených definitivně JRM-1 Mars. První, pojmenovaný Hawaii Mars, byl dodán v červnu 1945. Po skončení druhé světové války byla objednávka snížena na šest letounů. Zatímco první sériový kus JRM-1 byl ztracen v Chesapeakské zátoce při havárii, zbylých 5 kusů bylo dodáno do konce roku 1947. Ty nesly jména Marianas Mars, Philippine Mars, Marshall Mars, Caroline Mars a opět Hawaii Mars.

Služba JRM-1 začala transportními lety na Hawai a Pacifické ostrovy. Poslední vyrobený kus, Caroline Mars se lišil mimo jiné jinými motory a byl přeznačen na JRM-2. Poháněly ho motory Pratt & Whitney R-4360, což zvýšilo jeho nosnost. Marshall Mars byl zničen 5. května 1950 na Hawai při požáru. Zbylá velká čtyřka létala až do roku 1956 mezi Honolulu a San Franciscem. Pak byly ukotveny na námořní letecké základně Alameda.

V roce 1959 byly letouny prodány do šrotu. Dan McIvor, reprezentant těžební společnosti British Columbia Lumber, poznal potenciál typu JRM jako vodních bombardérů pro hašení lesních požárů. Byla vytvořena firma Flying Tankers inc., která koupila všechny čtyři JRM a nechala je přestavět. Marianas Mars byl ztracen 23. června 1961 při hašení lesního požáru u zátoky Northwest Bay v Britské Kolumbii. Posádka zahynula. Caroline Mars havaroval 12. října 1962 v hurikánu Freda. Přestavba Hawaii Mars a Philippine Mars byla dokončena v roce 1963.

Zbývající dva kusy dodnes létají. Původní majitel, firma Flying Tankers inc. je 10. listopadu 2006 nabídla k prodeji. Podmínkou prodeje bylo, že po jejich definitivním vyřazení bude jeden kus darován městu Port Alberni jako historická atrakce. Společnost Coulson Group je 13. dubna 2007 koupila od Flying Tankers inc. a mají stále základnu na jezeře Sproat v Port Alberni v Britské Kolumbii.

Oba kusy mají nové motory, hvězdicové Wright R-3350-24WA Cyclone. Každý letoun unese až 27 250 litrů vody, kterou načerpá z moře. Je to dost na pokrytí plochy 16 000 m². Oba zbylé JRM hasí požáry především v Britské Kolumbii. Vystupují také na leteckých dnech. Když je třeba, pomáhají ale i s požár ve vzdálenějších oblastech. Například v roce 2003 zasáhl velký požár okolí města Kelowna v Britské Kolumbii.