Martin Gerber

Kariéru začínal v SCL Tigers nejprve v druhé švýcarské hokejové lize, kterému pomohl v 1998 k postupu do nejvyšší švýcarské nejvyšší soutěže. V roce 2001 byl draftován do NHL týmem Mighty Ducks of Anaheim z celkově 232. pozice. Jednu sezónu poté ještě odehrál v Evropě - ve švédské lize za Färjestads BK. V roce 2002 odešel do zámoří. V Anaheimu působil v roli náhradního brankáře, když kryl záda Jean-Sébastienu Giguèrovi a odchytal ve dvou sezónách 54 utkání. V první roce jeho působení se tým dostal do finále bojů o Stanley Cup, kde prohrál s New Jersey Devils. Martin Gerber však v celém play-off odchytal jen 20 minut. V roce 2004 byl vyměněn do Carolina Hurricanes. NHL však zasáhla výluka v sezónu tak odchytal ve svých dřívějších působištích ve Švédsku a rodném Švýcarsku. V ročníku 2005/2006 se v Carolině prosadil na post jedničky a v základní části odchytal 60 utkání, ke konci sezóny a zejména v bojích o Stanley Cup však dostával přednost mladý Cam Ward. Tým nakonec Stanley Cup po finálové bitvě s Edmonton Oilers vybojoval a Gerber se stal jeho druhým švýcarským držitelem (po Davidu Aebischerovi, který zvítězil s Coloradem Avalanche v roce 2001). Po této sezóně, 1. července 2006 podepsal smlouvu s Ottawa Senators jako volný agent. V Ottavě působil necelé tři roky, jeho výkony byly nevyrovnané a střídal funkci prvního gólmana a náhradníka Raye Emeryho.

V sezóně 2006/2007 se s týmem však opět probojoval až do finále Stanley Cupu, potřetí během pěti let a již se třetím klubem. Po nepříliš úspěšné sezóně 2008/2009, jejíž část strávil i v AHL zamířil do Kontinentální hokejové lize a rok hrál za Atlant Mytišči. Tam nahradil svého předchozího spoluhráče z Ottawy Raye Emeryho. V Rusku utrpěl při srážce s protihráčem zranění krku, prvotní podezření na zlomeninu krčního obratel se naštěstí nepotvrdilo [2][3]

Před sezónou NHL 2010/2011 podepsal jednoletý kontrakt s Edmonton Oilers, začal na farmě ve Oklahoma City Barons, do prvního týmu se vrátil po zranění jedničky Nikolaje Chabibulina.

Švýcarsko reprezentoval na osmi turnajích mistrovství světa a dvou olympiádách. Památný zápas odehrál na olympiádě v roce 2006 proti hvězdami nabité Kanadě, když 49 úspěšnými zákroky vychytal Švýcarsku senzační výhru 2:0. Medaili z vrcholné akce prozatím nezískal, nejblíže jí byli Švýcaři na mistrovství světa 2010, kdy těsně podlehli ve čtvrtfinále domácímu Německu 0:1.