Mario J. Molina

Mario J. Molina
Mario J. Molina
Narození	19. března 1943; Ciudad de México
Úmrtí	7. října 2020 (ve věku 77 let); Ciudad de México
Alma mater	Mexická národní autonomní univerzita (od 1960); Freiburská univerzita (od 1965); Kalifornská univerzita v Berkeley (1968–1972)
Pracoviště	University of California, Irvine (1973–1980); Jet Propulsion Laboratory (1980–1989); Massachusettský technologický institut (1989–2005); Kalifornská univerzita v San Diegu (od 2005)
Obory	chemické inženýrství a fyzikální chemie
Ocenění	Tyler Prize for Environmental Achievement (1983); NASA Exceptional Scientific Achievement Medal (1989); Max Planck Research Award (1994); Nobelova cena za chemii (1995); Cena Willarda Gibbse (1998); … více na Wikidatech
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mario José Molina-Pasquel Henríquez (19. března 1943, Mexico City, Mexiko – 7. října 2020[1]) byl mexický chemik, který se podílel na odhalení příčin vzniku ozonové díry. V roce 1995 získal společně s Paulem Crutzenem a Sherwoodem Rowlandem Nobelovu cenu za chemii „za práce na chemii atmosféry, zejména ozónu“.

Odkazy

ČTK. Zemřel držitel Nobelovy ceny Molina. Už od 70. let varoval před ozonovou dírou. Aktuálně.cz [online]. 2020-10-08 [cit. 2020-10-08]. Dostupné online.

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.