Mariner 4

Sonda byla vypuštěna 28. listopadu 1964 pomocí nosiče Atlas-Agena D. Hmotnost sondy byla 260,68 kg.[2]

Na fotografiích, které sonda vyhotovila mezi 14. a 15. červencem 1965 při přeletu ve vzdálenosti 9 846 km kolem Marsu byly viditelné až tříkilometrové detaily, kromě jiného byly jejich pomocí objeveny krátery na povrchu Marsu. Při letu za Marsem (při pohledu ze Země) byl podle změn v rádiových signálech určen tlak atmosféry, který byl osmkrát menší proti předpokladu a dosahoval hodnotu asi 1 % pozemského.[3]

První snímek povrchu Marsu, který se kdy povedlo pořídit z bezprostřední blízkosti planety

Sondě se povedlo pořídit celkem 21 snímků povrchu Marsu, na kterých se dalo rozpoznat 70 impaktních kráterů o velikosti mezi 4 až 120 km. Dohromady snímky pokryly přibližně 1 % povrchu planety. Během průletu se povedlo změřit i velmi slabé magnetické pole o přibližné hodnotě 0,1 % pozemského.[4]

Po přeletu kolem Marsu sonda pokračovala v činnosti, kdy ve volném vesmíru zkoumala sluneční vítr.[4] 15. září 1965 proletěla rojem mikrometeoritů a zaznamenala až sedmnáct zásahů. 1. října 1965 byl signál sondy ztracen, ale byl později nakrátko obnoven. Naposledy se podařilo zachytit signál sondy 21. prosince 1967.[1] Sonda získala 5,2 miliónů bitů informací, její celková cena byla 83,2 miliónů dolarů.[3]

Jako všechny Marinery byla ve tvaru hranolu z hořčíkové slitiny. K němu byly připevněny na bocích panely slunečních baterií a k základnám korekční motor, antény telekomunikačního systému a plošina s vědeckými přístroji

• televizní kamera určená na snímkování povrchu Marsu
• magnetometr na zjištění rozložení magnetického pole Marsu
• spektrální reflektometr na měření teploty povrchu planety
• iontová komora na měření ionizujícího záření po dobu letu a v blízkosti planety
• detektor slunečního plazmatu na měření plazmatického obalu Země a proudů částic v prostoru
• detektor mikrometeoritů na měření energií hmotných částic, se kterými se sonda setká po dobu letu