Mariner 4
Mariner 4 (Mariner-Mars 1964) byla čtvrtá americká sonda k Marsu ze série Mariner, která úspěšně proletěla kolem Marsu a odeslala jako první sonda snímky povrchu Marsu. Jednalo se o dvojče sondy Mariner 3, která měla stejný úkol, ale která během mise selhala.[1]
Mariner 4 | |
---|---|
COSPAR | 1964-077A |
Katalogové číslo | 938 |
Start | 28. listopadu 1964, 14:22:01 UTC |
Kosmodrom | Eastern Test Range |
Nosná raketa | Atlas 2L |
Zánik | Zánik |
Zánik | — |
Provozovatel | NASA, JPL, OSSA |
Výrobce | NASA, JPL |
Druh | přeletová planetární sonda |
Program | Program Mariner |
Hmotnost | 260 kg |
Parametry dráhy | |
Apogeum | 233 571 130 km |
Perigeum | 165 611 300 km |
Sklon dráhy | 2,51° |
Doba oběhu | 562,888 d |
Excentricita dráhy | 0,170 247 54 |
Velká poloosa dráhy | 199 591 220 km |
Oficiální web | Oficiální web |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Průběh letu
Sonda byla vypuštěna 28. listopadu 1964 pomocí nosiče Atlas-Agena D. Hmotnost sondy byla 260,68 kg.[2]
Na fotografiích, které sonda vyhotovila mezi 14. a 15. červencem 1965 při přeletu ve vzdálenosti 9 846 km kolem Marsu byly viditelné až tříkilometrové detaily, kromě jiného byly jejich pomocí objeveny krátery na povrchu Marsu. Při letu za Marsem (při pohledu ze Země) byl podle změn v rádiových signálech určen tlak atmosféry, který byl osmkrát menší proti předpokladu a dosahoval hodnotu asi 1 % pozemského.[3]
Sondě se povedlo pořídit celkem 21 snímků povrchu Marsu, na kterých se dalo rozpoznat 70 impaktních kráterů o velikosti mezi 4 až 120 km. Dohromady snímky pokryly přibližně 1 % povrchu planety. Během průletu se povedlo změřit i velmi slabé magnetické pole o přibližné hodnotě 0,1 % pozemského.[4]
Po přeletu kolem Marsu sonda pokračovala v činnosti, kdy ve volném vesmíru zkoumala sluneční vítr.[4] 15. září 1965 proletěla rojem mikrometeoritů a zaznamenala až sedmnáct zásahů. 1. října 1965 byl signál sondy ztracen, ale byl později nakrátko obnoven. Naposledy se podařilo zachytit signál sondy 21. prosince 1967.[1] Sonda získala 5,2 miliónů bitů informací, její celková cena byla 83,2 miliónů dolarů.[3]
Vybavení sondy
Jako všechny Marinery byla ve tvaru hranolu z hořčíkové slitiny. K němu byly připevněny na bocích panely slunečních baterií a k základnám korekční motor, antény telekomunikačního systému a plošina s vědeckými přístroji
- televizní kamera určená na snímkování povrchu Marsu
- magnetometr na zjištění rozložení magnetického pole Marsu
- spektrální reflektometr na měření teploty povrchu planety
- iontová komora na měření ionizujícího záření po dobu letu a v blízkosti planety
- detektor slunečního plazmatu na měření plazmatického obalu Země a proudů částic v prostoru
- detektor mikrometeoritů na měření energií hmotných částic, se kterými se sonda setká po dobu letu
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mariner 4 na slovenské Wikipedii.
- VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Umělé družice Země, s. 262.
- Archivovaná kopie. nssdc.gsfc.nasa.gov [online]. [cit. 2007-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-30.
- Tomáš Přibyl. Spanilá jízda po Marsu. [s.l.]: [s.n.], 2004. ISBN 80-903558-0-3. S. 27.
- GRANATH, Bob. MAVEN continues Mars exploration begun 50 years ago by Mariner 4 [online]. Phys.org [cit. 2014-11-06]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mariner 4 na Wikimedia Commons