Marie Homolová

Marie Homolová, rozená Trávníčková, (* 1946, Praha) je novinářka, bývalá redaktorka Lidových novin, MF Dnes, časopisu Reflex, českého týdeníku pro ženy Vlasta a publicistka. Zabývá se tématy souvisejícími s českými historickými památkami a s významnými osobnostmi historie, vydala řadu populárně naučných publikací na toto téma.[3][4][5]

Marie Homolová
Marie Homolová (2021)
Rodné jménoTrávníčková
Narození1946
Praha, Československo Československo
Povolánínovinářka, redaktorka, publicistka
ChoťOleg Homola (rozvedeni)[1][2]
Děti
Některá data mohou pocházet z datové položky.

S bývalým manželem Olegem Homolou mladším[1][2] má dva syny: Matěje Homolu (* 1973) a Jana Homolu (* 1976), kteří jsou muzikanti (oba kytara a zpěv), zakladatelé a frontmani hudební skupiny Wohnout,[6][7] výtvarníci a cestovatelé.

Publikační aktivity (výběr)
  • HOMOLOVÁ, Marie et al. Výlety: po hezkých a zajímavých místech Čech, Moravy a Slezska. 2. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 120 stran. ISBN 80-7106-480-7.
  • HOMOLOVÁ, Marie. Výlety: po hezkých a zajímavých místech Čech, Moravy a Slezska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001–2003. 7 svazků. ISBN 80-7106-458-0.
  • HOMOLOVÁ, Marie et al. Výlety: po hezkých a zajímavých místech Čech, Moravy a Slezska. 4. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002. 120 stran. ISBN 80-7106-535-8.
  • HOMOLOVÁ, Marie a KARÁSEK, Oldřich. 101 našich nejkrásnějších měst a městeček. 1. vydání; Praha: Beta, 2005. 207 stran; Má vlast. ISBN 80-7306-179-1.
  • HOMOLOVÁ, Marie. Příběhy české a moravské krajiny. 1. vydání; Praha: Beta, 2005–2006. 2 svazky; (220; 219 stran). Výlety. ISBN 80-7306-221-6.
  • HOMOLOVÁ, Marie. Příběhy české a moravské krajiny. 1. vydání; Praha: Beta, 2005. 220 stran; Výlety. ISBN 80-7306-221-6.
  • HOMOLOVÁ, Marie. Příběhy české a moravské krajiny 2. 1. vydání; Praha: Beta, 2006. 219 stran; Výlety. ISBN 80-7306-268-2.
  • HOMOLOVÁ, Marie et al. Historická města Čech a Moravy. 1. vydání; Praha: Reader's Digest Výběr, 2011. 184-189, 202-227 stran; ISBN 978-80-7406-177-6.

Autorka textů (výběr)
  • 1991: Medkův dialog s biblí, Vlasta, ročník 45, číslo 41, rok vydání 1991, od strany 9[8]
  • 1998: O Kostelci nad Černými lesy a dobrotivé Marii Terezii (Pozvánka na výlet), Lidové noviny, datum vydání 1998/11/07, od strany 31[8]
  • 1999: Malíř, který přišel o šanci, Lidové noviny, ročník 12, číslo 195, datum vydání 1999/08/23, od strany 0[8]
  • 2000: Jak moderna vstoupila do barokního chrámu, Lidové noviny, ročník 13, číslo 280, datum vydání 2000/12/02, od strany 31[8]
  • 2002: Mikuláš Medek v Rudolfinu (Za kulturou: s Jiřím Suchým na výstavu), Lidové noviny, ročník 15, datum vydání 2002/06/01, od strany 28[8]
  • 2011: Smutná malířka, která se nebála erotiky, Magazín Víkend, datum vydání 2011/10/29, strana 15[8]
  • 2013: Král hereckých tlouštíků, Magazín Víkend, datum vydání 2013/01/19, strana 5[8]

Odkazy

Reference
  1. HOMOLA, Zdeněk. Zdeněk Homola: Mimochodem (Lužnice) [online]. web: Zhola com [cit. 2021-12-09]. Dostupné online.
  2. Dušan (M. Spáčil) [online]. web: Zhola com [cit. 2021-12-09]. Marie Homolová, bývalá žena Olega Homoly mladšího. Dostupné online.
  3. Marie Homolová (* 1946) [online]. web: Databáze knih cz [cit. 2021-12-07]. Dostupné online.
  4. Marie Homolová (* 1946, Praha) – Novinářka, redaktorka Lidových novin, týdeníku Vlasta, publicistka, knihy o českých historických památkách a o významných osobnostech historie [online]. Identifikační číslo: mzk2005282583. Dostupné online.
  5. Marie Homolová (* 1946, Praha) – novinářka, redaktorka; knihy o českých historických památkách a o významných osobnostech historie [online]. web: IS AbArt (Archiv výtvarného umění) [cit. 2021-12-13]. Dostupné online.
  6. POSTRÁNECKÁ, Barbora. Generál Homola, zakázaný hrdina. Vnuk vypráví dědův příběh [online]. web: Reportér magazín cz, 2021-10-28 [cit. 2021-11-16]. Dostupné online.
  7. HELLER, Jiří. Oleg Homola bude hostem Večera s fotografem [online]. web: World Webphoto Gallery cz, 2008-04-29 [cit. 2021-12-08]. Dostupné online.
  8. Marie Homolová [online]. web: IS AbArt (Archiv výtvarného umění) [cit. 2021-12-13]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.