Mariánská výšina

Mariánská výšina je název protáhlého zalesněného hřbetu severozápadně od Zákup na Českolipsku. Nejvyšším jejím místem je kopeček Obora, vysoký 371 m n. m.

Obora, nejvyšší bod Mariánské výšiny

Popis lokality

Ze Zákup od vlakového nádraží je vedena směrem k Novému Šidlovu a Svojkovu zeleně značená turistická trasa 3953 pozvolna vzhůru po nepříliš vysokém hřebeni až k jeho nejvyššímu místu, Oboře. [1] Oproti středu Zákup je vyšší zhruba o 100 metrů. Celý hřeben je dlouhý zhruba 1 km, zarostlý, přesto jsou z něj místa, odkud je vidět daleko směrem na Bezdězy, Kokořínsko, Českou Lípu. Výšina i s okolím je řazena do Zákupské pahorkatiny.

Mariánská výšina z jihu, od Podlesí

Jméno má Mariánská výšina podle velkokněžny Anny Marie Toskánské, majitelky rozsáhlého zákupského panství. Nechala si zde postavit počátkem 18. století letohrádek s vyhlídkou a chodívala, či jezdívala sem z nedalekého zákupského zámku na procházky. Pod výšinou nechala vybudovat dodnes existující Panin rybník, dnes náležící Dobranovu a proto přezdívaný Dobranovský. Nejbližší osadu představuje Podlesí, což je část Zákup. [2]

Panin rybník pod výšinou

V denních hlášením ze zámku Zákupy je uchován zápis z 23. července 1855, kdy císař Ferdinand se svou mnohačetnou návštěvou podnikl výlet na Mariánskou výšinu, kde měli u zdejšího pavilonu připravené občerstvení a kde jim zahrála hudba zákupských střelců.[3]

Odkazy

Reference
  1. Mapa KČT 15, Máchův kraj, 4. vydání. Praha: Trasa s.r.o, 2008. ISBN 978-80-7324-168-1.
  2. ŠIMEK, Jiří. Povídání o Zákupech. Zákupy: Město Zákupy, 2004. ISBN 80-239-4495-9. Kapitola Místní jména, s. 7.
  3. ASCHENBRENNER, Martin. Ferdinand V. Dobrotivý v světle denních hlášení. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 2009, čís. 18, s. 53. ISSN 1211-9172.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.