Markéta Beaufortová

Markéta Beaufortová (Margaret Beaufort; 31. května 1441/3 29. června 1509), hraběnka z Richmondu a Derby, byla anglická politička a mecenáška z rodu Beaufortů, matka krále Jindřicha VII. Tudora, jehož pomohla dosadit na trůn, a jedna z klíčových postav války růží. V politicky chaotické době aktivně manévrovala s cílem zajistit Jindřichovi korunu, což nakonec vyvrcholilo Jindřichovým rozhodným vítězstvím nad králem Richardem III. v bitvě u Bosworthu. Tím pomohla na anglický trůn nastolit Tudorovce.

Markéta Beaufortová
Narození31. května 1443
Bedfordshire
Úmrtí29. června 1509 (ve věku 66 let)
Westminster
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původ

Markéta byla jedinou dcerou a dědičkou vévody ze Somersetu Jana Beauforta (1404–1444). Její dědeček Jan Beaufort, 1. hrabě ze Somersetu (asi 1371–1410) byl nemanželským, avšak legitimizovaným synem Jana z Gentu, třetího přeživšího syna anglického krále Eduarda III. Z toho pak Markéta odvozovala nárok na anglický trůn pro svého syna Jindřicha.

Život a politické působení

Ještě jako nemluvně byla Markéta smluvně oddána se stejně starým Janem de la Pole, synem vévody ze Suffolku Viléma de la Pole. Ačkoliv bylo toto manželství v roce 1450 přes příbuzenský vztah legitimizováno papežem, Markéta Jana za manžela nepřijala, takže manželství bylo anulováno. Jejím manželem se pak stal Edmund z velšského rodu Tudorů. Jindřich Tudor se třináctileté Markétě narodil již jako pohrobek, protože jeho otec Edmund mezitím zahynul v zajetí Yorků na mor. Porod ve velmi mladém věku nejspíš Markétu fyzicky trvale poškodil, protože potom již neměla žádné děti. Dalším manželem čtrnáctileté vdovy se stal Jindřich Stafford, s nímž prožila poměrně šťastné manželství. Když lord Jindřich padl v bitvě u Barnetu, osmadvacetiletá Markéta opět ovdověla a brzy na to se z politických důvodů provdala za Tomáše Stanleyho, hraběte z Derby.

Po nástupu svého syna na trůn se Markéta, ačkoliv nebyla královnou, těšila značnému politickému vlivu a osobní nezávislosti, což obojí bylo u žen té doby neobvyklé. Během vlády svého syna byla významnou mecenáškou, která zahájila éru tudorovského sponzorství kultury a umění. Především založila dvě prominentní koleje na Univerzitě v Cambridgi, Christ's College v roce 1505 a St John's College, která byla dokončena po její smrti až v roce 1511.[1][2] Lady Margaret Hall v Oxfordu, první oxfordská vysoká škola, která přijímala ženy, je pojmenována po ní a má její sochu v univerzitní kapli.[3]

Odkazy

Externí odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lady Margaret Beaufort na anglické Wikipedii.

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.