Marek Herman

Vystudoval gymnázium a tělesnou a občanskou výchovu na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity.[6] Poté učil sedm let tělesnou výchovu a občanskou výchovu na gymnáziu v Bílovci.[6] Rok pracoval pro Nadaci Open Society Fund v Praze a pět let externě pro Open Society Fund v Bratislavě.^[zdroj?] Po deset let (1997–2007) pracoval pro nadnárodní společnosti, mimo jiné tabákový koncern Philip Morris a telekomunikační společnost T-Mobile. Pro T-Mobile pracoval jako projektový manažer a byl zástupcem T-Mobilu v Radě DMS, která slouží pro kooordinaci a kontrolu projektu DMS.[7][8] V roce 2006 založil Nadační fond Rachůnek.[9]

Od roku 2007 působí jako lobbista pro hazardní společnosti, konkrétně na pozici výkonného ředitele Asociace provozovatelů kursových sázek (APKURS).[4][10] Podílel se na legalizaci internetového sázení v ČR.[4] Jako lobbista v roce 2008 přesvědčil tehdejšího ministra financí Miroslava Kalouska, aby povolil internetové sázení pro pět hazardních společností, které APKURS zastupuje, ačkoliv byl předtím Kalousek zásadně proti.[4][11] Proti tomuto rozhodnutí se vyslovili i odpovědní ministerští úředníci, kteří jej označili za protizákonný.[11] Kalousek byl v souvislosti s povolením internetového sázení pro pět hazardních společností poté podezřelý z korupčního jednání a prošetřován policií.[11]

V letech 2009–2010 Herman lobboval proti novele loterijního zákona, který například zajistil větší práva obcí v boji s hazardem.[12][13][14] Herman měl na dění ve vládě velký vliv také v roce 2015, kdy se projednávala výše daní pro hazard.[15][16][17] V roce 2017 se angažoval v přípravě novely zákona o hazardních hrách.[18]

Ve svých vlastních seminářích se soustředí zejména na sebepoznání a výchovu dětí do šesti let.[19]

Působí jako externí pracovník na Katedře rekreologie Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci.[20]

Externě vyučoval na VŠE Praha.[21] V roce 2016 se na VŠE jako ředitel Asociace provozovatelů kursových sázek zúčastnil debaty na téma regulace online hazardu.[22]

V roce 2017 zorganizoval petici proti zákonnému právu na umístění dvouletých dětí do mateřských škol.[23][24] Tato petice měla za cíl přesvědčit politiky o zrušení novely zákona, která toto právo garantovala.[25] V roce 2018 Herman přesvědčil senátora Jiřího Růžičku, aby tuto petici mohl odprezentovat na veřejném slyšení senátu „Dvouleté děti nepatří do školky, ale do náruče mámy“.[26][27]

Herman se často vyjadřuje na téma výchovy malých dětí, ale například dle psychologa Antonína Procházky se jeho pedagogické vzdělání této oblasti netýká.[28]

V reakci na jeho rozhovory a mediální vystoupení někteří jeho kritici tvrdí, že Herman uvádí řadu výroků a tvrzení bez konkrétních návazností na vědecké studie a jeho postoje nejsou konzistentní nebo jsou v rozporu s reálnými daty.[29][30][31][32][33][34][35][24][27] Sám Herman u některých svých názorů tvrdí, že je nemá podložené odbornými studiemi nebo výzkumy a že se řídí vlastními zkušenostmi a intuicí.[25][36][28]

Psychologové Albert Kšiňan a Petr Doležal pak na příkladech ukazují, že Hermanovy názory a teorie jsou banální fráze s prvky esoteriky, případně zavádějící nesmysly a škodlivé teze. Hermana označili za Jiřího Babicu české psychologie, protože: „oba jsou ve svém oboru nadšenými amatéry, oslovujícími široké publikum jednoduchými recepty, které si s vnitřní soudržností a kvalitou vstupních surovin hlavu nelámou“.[37]

Na tuto kritiku reagoval Radkin Honzák, který (mimo jiné) autory Kšiňana a Doležala označil za sociální inženýry[38].

Kritizován je také za mediální výstupy,[39][40][41][42][43] ve kterých o sobě nechává tvrdit, že je psycholog, i když nemá psychologické vzdělání.[28]

Web Stridavka.cz, který prosazuje střídavou péči obou rodičů, jeho výroky zařadil do ankety Žblebt roku 2017, 2018, 2019 a 2020.[44][45][46][47]

• Najděte si svého marťana, Apak, 2008, ISBN 978-80-260-6070-3
• Jsi tam, brácho? (s Jiřím Haldou), Apak, 2019, ISBN 978-80-270-6190-7
• Máma není služka, máma je dáma, Apak, 2021, ISBN 978-80-11-00042-4