Čurající chlapeček

O této sošce existuje několik legend, ovšem nejznámější je legenda o vévodovi Godfriedovi II. Brabantském. V roce 1142 ozbrojené oddíly tohoto dvouletého vévody bojovaly proti oddílům Berthoutů, pánů z Grimbergenu. Ozbrojenci dali malého vévodu do košíku, který pověsili na strom, což jim mělo dodávat odvahu. Malý vévoda ze stromu močil na oddíly Berthoutů, kteří nakonec bitvu prohráli.

Další legenda praví, že ve 14. století byl Brusel obléhán cizími vojsky. Město velmi dlouho úspěšně vzdorovalo. Útočníci proto vymysleli plán na umístění výbušnin u městských hradeb. Při přípravách je náhodou špehoval malý bruselský chlapec, který se jmenoval Juliaanske. Vyčural se na hořící zápalnou šňůru a tak město zachránil.

Podobná soška vytesaná z kamene zde byla již v polovině 15. století a pravděpodobně už okolo roku 1388. Soška byla několikrát odcizena. V roce 1619 byla nahrazena bronzovou soškou, kterou vytvořil vlámský barokní sochař Jerôme Duquesnoy starší (1570–1641), pravděpodobně v roce 1620.

Soška je při mnoha příležitostech oblečena do kostýmu. Šatník čurajícího chlapečka nyní obsahuje více než 950 různých kostýmů. Při zvláštních příležitostech ze sošky teče alkohol.

Od roku 1987 má svůj protějšek – čůrající holčičku – Jaenneke Pis. Její soška se nachází v uličce Impasse de la Fidélité / Getrouwheidsgang, asi 200 m severně od Grand Place. V roce 1998 byla v Bruselu odhalena také socha čůrajícího psa – Zinneke Pis.