Manfredonia
Manfredonia je italské město v oblasti Apulie. Leží na poloostrově Gargano, součástí jeho katastru je Národní park Gargano. Je sídlem arcibiskupa společné arcidiecéze Manfredonia-Vieste-San Giovanni in Rotondo.
Manfredonia | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 41°38′ s. š., 15°55′ v. d. |
Nadmořská výška | 5 m n. m. |
Stát | Itálie |
oblast | Puglia |
provincie | Foggia |
Manfredonia | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 356,93 km² |
Počet obyvatel | 54 312 (2021) |
Hustota zalidnění | 152,2 obyv./km² |
Správa | |
Telefonní předvolba | 0884 |
PSČ | 71043 |
Označení vozidel | FG |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sousední obce
Monte Sant'Angelo, San Giovanni Rotondo, San Marco in Lamis, Zapponeta, Cerignola, Foggia.
Vývoj počtu obyvatel
Zdroj: [1]
Historie
Starověké Siponto (jižní část Manfredonie) bylo připisováno Diomedovi, hrdinovi trojské války. Ve skutečnosti je pravděpodobně založili Daunové, přistěhovalci z Ilýrie. Dochovalo se na 2000 náhrobních stél ze 7.-6. století př, n. l. s tesanými scénami i nápisy. Během druhé punské války dobyli Siponto Římané.
Zemětřesení v roce 1223 proměnilo krajinu v močál a následovala malárie. Proto Manfred, syn štaufského císaře Fridricha II., v roce 1256 položil základní kámen nového města o tři kilometry severněji a dal sídlu své jméno. Manfred se dostavby hradu nedožil, protože padl v bitvě u Beneventa proti Karlu z Anjou. Anjouvoci hrad dokončili a město přejmenovali na Sypontum Novellum (Nuova Siponto), ale nový název se nevžil. V roce 1528 Manfredonia odolala útoku francouzského vojska krále Františka I. pod vedením maršála Lautreca.
Když Manfredonii v roce 1620 dobyli a vyplenili osmanští Turci, zapálili město a srovnali se zemí vše kromě hradu a městských hradeb. Teprve na počátku 19. století došlo k pomalé dostavbě, ke stavbě přístavu a k rozvoji námořního obchodu s Jadranem.
Po vstupu Itálie do války v červnu 1940 fašisté zřídili v Manfredonii koncentrační tábor v prázdných zděných jatkách nedaleko nádraží. Od roku 1940 do roku 1943 táborem prošlo celkem 519 osob, v průměru 170 denně. Většinou to byli političtí odpůrci režimu, kteří si již odpykali několik let ve vězení, příslušníci slovanských menšin z italských pohraničních provincií a Jugoslávci z oblastí okupovaných Itálií. Nešlo o tábor vyhlazovací, zrušen byl v září 1943.
Památky
- Hrad Karla z Anjou
- Katedrála San Lorenzo Maiorano - zasvěcená patronovi města, postavena v letech 1270-1274, roku 1620 pobořena Turky a na starých základech znovu postavena kolem roku 1700.
- Kostel San Domenico
- Bazilika Santa Maria di Siponto - původní raně křesťanská stavba ze 6. století byla pobořena zemětřesením z roku 991, dostavěna roku 1023, od toho roku sloužila jako katedrála
- Opatství San Leonardo di Siponto (Abbazia di San Leonardo in Lama Volara) - komplex románských staveb založili benediktini v 1. třetině 12. století, později sloužilo augustiniánům kanovníkům
Rodáci
- Paolo Borgia (* 1966) - arcibiskup a diplomat
Odkazy
Reference
- Popolazione Manfredonia 1861-2012, comuni-italiani.it (italsky)
Externí odkazy
- Oficiální stránky
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Manfredonia na Wikimedia Commons