Mamuralia

Podle Plútarcha a Ovidia za vlády bájného krále Numy spadl z nebe posvátný Martův štít a Mamurius Veturius na příkaz krále vytvořil jeho jedenáct dokonalých kopií, aby tak ochránil originál před odcizením. Za odměnu byl oslavován v Carmen saliare „písni saliů“, kněžský sbor saliů také ochraňoval všech dvanáct štítů – zvaných ancilia v Martově chrámu. Mamurius měl být též tvůrcem bronzové sochy Vertumna. Mamurius může být totožný se samotným Martem, jak tomu napovídá oskánské jméno tohoto boha Māmers.[1][2][3]

Během Mamuralií vynášeli saliové Martovy posvátné štíty – ancilia, z Regie a tančili s nimi po městě složitý tanec zvaný tripudium. Obřady se nejspíše podobaly těm konaným o březnových kalendách a o Quinquatru slavených 19. března, během druhého svátku byly posvátné štíty také rituálně očištěny.[1]

Z pozdní antiky pocházejí zprávy o Mamuraliích, kde Mamurius vystupoval jako negativní postava – ztělesnění zimy a negativních sil. V tomto případě při slavnosti figuroval muž zosobňující Mamuria, který byl oblečen do kožešin a byl bit bílými pruty, bylo na něj pokřikováno a nakonec byl vyhnán z města. Takovýto průběh však Mamuralie pravděpodobně měly až v době císařské.[1]