Malý mlýnek (Dejvice)

Vodní mlýn byl založen pravděpodobně krátce po roce 1700 Pavlem Malým, který je k roku 1721 uveden jako majitel okolních pozemků, a rodině Malých patřil až do roku 1784. Mlýnskou strouhu, dle zápisu z roku 1770, „měl mlynář dobře čistit, aby přespříliš zadržovaná voda nepřetékala a nezaplavovala sousední panské louky.“

S vlastníkem sousední usedlosti Šatovka, královským účetním radou Jiřím Josefem Frankem, vedl Malý spor o vodu, protože Frank ji z Šáreckého potoka nechal odvést k zavlažování své štěpnice a loučky. Rada Frank při tomto sporu údajně zbil španělkou[p. 1] mlynáře Moce, majitele mlýna v Podbabě.

most k Malému mlýnku

Roku 1784 byl mlýn připsán manželovi Kateřiny Malé, který jej o sedm let později prodal za 1010 zlatých spolu s ovocnou zahradou o výměře 540 sáhů a menším polem o velikosti 195 sáhů.

Stabilní katastr zaznamenává kolem roku 1840 při mlýnu jedno pole (260 sáhů), dvě pastviny (225 a 115 sáhů), dvě zahrady (245 a 405 sáhů), zahrádku (30 sáhů) a dvě cesty (20 a 40 sáhů). Jedna z těchto cest vedla k mlýnu ze severu po můstku přes Šárecký potok a zřídil ji Vojtěch Dvořák v roce 1834, protože stará cesta byla často stržena povodněmi.

Ve 2. polovině 19. století mlýn svou činnost zastavil pro nedostatek vody.

Původně nevelká obdélná budova na půdorysu písmene „L“ byla postavena na klesajícím terénu na malé základně. Mlýn poháněla voda z vlastního náhonu, který začínal u usedlosti Duchonská, a za mlýnem vedla zpět do Šáreckého potoka.

V 19. století byla budova mlýna značně rozšířena; k původnímu jádru bylo přistavěno kolmé křídlo pravděpodobně ve 2. polovině 19. století. Obytná část má segmentová francouzská okna a střechu s polovalbou, ve které jsou prolomena střešní okna. Další část stavby je patrová s jednoduchými lícovými okny s pásovou šambránou.