Malá válka (1939)

Malá válka (slov.: Malá vojna) nebo maďarsko-slovenská válka byl ozbrojený konflikt mezi Slovenským státem a Maďarským královstvím, který trval od 23. do 31. března/4. dubna 1939. Maďarsko tehdy zaútočilo bez vyhlášení války z Podkarpatské Rusi, kterou už krátce předtím začalo okupovat, s cílem posunout hranice na výhodnější linii.

Malá válka
Změny slovenských hranic s Maďarskem. 1 — Bratislava - předmostí, do 1947 Maďarsko 2 — jižní Slovensko, 1938 až 1945 Maďarsko. 3 — pás území, 1939-1945 Maďarsko. 4 — Devín a Petržalka, 1938 až 1945 Německo. 5 — německé "ochranné pásmo"
trvání: 23. března, 1939 – 31. března, 1939 místo: východní Slovensko výsledek: Slovensko bylo donuceno uznat ultimátum o „úpravě hraníc“
strany
Slovensko	Maďarské království
velitelé
Augustín Malár	András Littay
síla
3 pěchotní pluky 2 dělostřelecké pluky 9 obrněných vozidel 3 tanky	5 pěchotních praporů 2 jezdecké prapory 1 motorizovaný prapor 3 obrněná vozdila 70 tančíků 5 lehkých tanků
ztráty
Vojenské: 22 padlých, 360 slovenských a 311 českých zajatců	Vojenské: 8 padlých, 30 zraněných
36 mrtvých civilistů

Ministr obrany Slovenska ještě ten den dostal zprávu o vpádu maďarských vojsk a nařídil protiútok. Slovenská vláda hned ostře protestovala, do Budapešti zaslala diplomatickou nótu a obrátila se na Německou říši, aby zasáhla ve smyslu Ochranné smlouvy. Toto diplomatické úsilí se ovšem míjelo účinkem, neboť akce byla s předáky Třetí říše předem konzultována. Maďarská vojska dosáhla vytčených cílů již navečer 23. března a svůj postup na slovenské území v hloubce 10-15 km zastavila. Slovenský protiútok se zpočátku omezil na izolované letecké útoky, proto již na druhý den (24. března) maďarské letectvo bombardovalo vojenské letiště ve Spišské Nové Vsi, přičemž zabilo 13 osob. V ranních hodinách přešly také slovenské pozemní jednotky pod velením českých důstojníků do protiútoku, ale nezaznamenaly do setmění žádný úspěch. Téhož dne byla na nátlak Německa zahájena jednání o příměří (vstoupilo v platnost o dva dny později) a slovenský ministr obrany ve večerních hodinách nařídil zastavit palbu. Nicméně oboustranné sporadické výpady pokračovaly až do 31. března, aniž by tím byla nově vytyčená demarkační linie narušena.

Maďarsko nakonec získalo nejvýchodnější pás východního Slovenska se skoro 70 000 obyvateli, z nichž ale Maďaři tvořili jen menšinu (méně než 4000 osob), většina byla slovenské a rusínské národnosti.