Makroevoluce
Makroevoluce je vznik a vývoj vyšších taxonů než druh. Zatímco mikroevoluce se projevují v krátkých časových úsecích, lze je ověřovat a v přírodě pozorovat, události speciační a makroevoluční jsou dlouhodobé, historické a neopakovatelné. Makroevoluce se studuje jako samostatný obor a uvažuje evoluční vývoj na základě selekčních tlaků, které se liší skupinu od skupiny, ať už se jedná o rodiny, kmeny nebo hejna. Makroevoluce je na rozdíl od mikroevoluce jevově zřetelná a evoluční vývoj má významné projevy. Příkladem makroevoluce je například vývoj kytovců, který se jeví skokový a bez pojítka s ostatními druhy, ale přitom se jedná o vývojový stupeň navazující na sudokopytníky.
Předmětem studia makroevolučních biologů jsou z hlediska druhů podstatné události jako speciace, migrace a změna strategie, extinkce a adaptivní radiace nebo skupinového výběru. [1]
Analýzy makroevoluce jsou možné v rámci prostředí R za pomoci balíku ape.
Atmosférický kyslík hraje důležitou roli v makroevoluci.[2]
Reference
- evolution.berkeley.edu [online]. evolution.berkeley.edu [cit. 2016-05-01]. Dostupné online.
- http://evolution.berkeley.edu/evolibrary/news/091101_oxygenconstraint - Oxygen as an evolutionary constraint