Maják Helnes

Maják byl postaven v roce 1908 jako nízká dřevěná budova. Poprvé rozsvícen 15. listopadu 1908. V roce 1931 byl na maják zaveden telefon. V období druhé světové války Němci v roce 1941 maják přestavěli a v roce 1943 byl převzat Wehrmachtem. V roce 1944 při ústupu Němců byl maják zničen. V letech 1946–1948 byl přestavěn na nízkou betonovou věž přisazenou k budově a v jeho blízkosti byl postaven obytný dům. V roce 1948 byl maják elektrifikován a v roce 1986 byl automatizován, ale na majáku byla přítomná obsluha až do roku 2004 kdy byl plně automatizován. [1]

Radiový maják byl založen v roce 1955 a vydává racon písmeno N (- v Morseově abecedě).[2][3][4] Stožár je vysoký 22 m.

Maják byl po automatizaci (2004) prodán obci Nordkapp. Po neúspěších s turistickým využitím byl maják odkoupen v roce 2011 zpět Norskou pobřežní správou.[1]

Deset metrů vysoká kvadratická betonová věž přisazená k budově má zdroj světla ve výšce 37,5 m n. m. Světlo s 1 371 000 kandela vydává každých 30 sekund dva záblesky. Světlo je vidět do vzdálenosti 13,5 námořních mil (25,0 km).[2][3] [1] Věž a budova jsou bílé s červenou lucernou a galerií nahoře. Maják je činný od 12. srpna do 24. dubna v roce.[4] V majáku byla instalována Fresnelova čočka 3. stupně.[5]

V roce 1949 byl instalován nautofon.[5]

zdroj[6][3][7]

• výška věže 10 m
• světelný zdroj 37,5 m n. m.
• záblesk bílého světla každých 30 s
• sektor 0°–360°
• svítivost 1 371 000 cd

označení:

• Admiralty L4034
• ARLHS NOR-023
• NGA 14276

• 
  Fresnelova čočka
• 
  Maják s palivovými nádržemi
• 
  Helnes fyrstasjon – pohled z moře na stanici Helnes