Mahé Drysdale

Se závoděním na mistrovstvích světa začal v roce 2002 na novozélandské čtyřce, s níž na olympiádě v roce 2004 skončil na 5. místě. Po olympijských hrách přešel ze čtyřky na skif a již v roce 2005 vyhrál v japonském Gifu mistrovství světa na skifu, a to přesto, že o rok před tím utrpěl po strážce s vodním lyžařem komplikované zranění páteře, kdy měl zlomené dva obratle.[3]

Svůj titul pak obhájil v roce 2006 v Eton Dorney, v 2007 v Mnichově, a znovu pak v roce 2009 v polské Poznani i roce 2011 na slovinském Bledu. Pouze v roce 2010 jej na domácím jezeře Karapiro porazil Ondřej Synek. Jeho největšími soupeři v té době byli Brit Alan Campbell a Čech Ondřej Synek. Na mistrovství světa v roce 2009 vylepšil svůj nejlepší dosavadní neoficiální světový rekord na 6:33.35.[4]

Dne 7. března 2008 byl nominován na olympiádu v Pekingu, kde byl vlajkonošem novozélandské olympijské výpravy při slavnostním zahájení olympijských her .[5] Ve finále skifu skončil vlivem střevního onemocnění až na 3. místě a získal bronzovou medaili, když zlatou olympijskou medaili získal Nor Olaf Tufte a stříbro bral český skifař Ondřej Synek.

V roce 2012 pak v Eton Dorney na olympiádě na skifu zvítězil přesto, že před tímto závodem ráno z nervozity zvracel. Po závodě oznámil, že se již nezúčastní mistrovství světa ve veslování a že by rád startoval na Letních olympijských hrách 2016 v Riu.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mahé Drysdale na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Mahé Drysdale v databázi Olympedia (anglicky)