Mahádžanapada

Mahádžanapada (v sanskrtu: महाजनपद) je původem sanskrtský termín, který se používá k označení malých státních útvarů na severu Indického subkontinentu, které zde existovaly za dob Buddhy Šákjamuniho (tedy kolem 5. století př. n. l.). Termín mahádžanapada je složeninou sanskrtských slov mahá, což je „velký“, a džanapada, což by se dalo přeložit jako „země“. Již sbírka starověkých buddhistických textů Anguttara-nikája se často zmiňuje o těchto královstvích, kterých uvádí šestnáct. Tradičně tedy bývají mezi mahádžanapady uváděny následující země:[1]

1. Káší
2. Kóšálsko
3. Anga
4. Magadha
5. Vrdždži
6. Malla
7. Čéti
8. Vatsa
9. Kuru
10. Paňčála
11. Matsja
12. Šúraséna
13. Ašmaka
14. Avanti
15. Gandhára
16. Kambódža

Mahádžanapady ←  ←  ←  cca 600 př. n. l.–cca 345 př. n. l.  →  →
geografie Mapa mahádžanapad v roce 600 př. n. l. Mapa 16 mahádžanapad kolem roku 500 př. n. l.
hlavní město:	různé
obyvatelstvo
jazyky:	prákrt, sanskrt
náboženství:	védské náboženství, šramanové (buddhismus, džinismus)
státní útvar
státní zřízení:	drobné republiky a monarchie
státní útvary a území
předcházející: Védské období Janapády Kuru (Indie) následující: Nandovci Maurjovská říše