Magdaleniny prádelny

Magdalénské útulky vznikly ze záchranného hnutí ve Spojeném království a Irsku, jehož cílem byla rehabilitace žen, které pracovaly jako prostitutky. V Irsku se tyto instituce jmenovaly podle Máří Magdalény, biblické postavy, která byla podle starší katolické tradice považována za prostitutku, nicméně litovala svých činů a stala se jednou z Ježíšových nejbližších následovnic.

Azylové domy provozovaly např. kongregace Sester milosrdenství (Sisters of Mercy),[3] Sester Panny Marie Milosrdné (Order of Our Lady of Charity) nebo Sester Dobrého pastýře (Sisters of the Good Shepherd).

Záznamy útulků ukazují, že v počátcích historie Magdalénského hnutí do nich mnoho žen vstoupilo a zase je opustilo z vlastní vůle, někdy i opakovaně. Jak se Magdalénské hnutí stále více odklánělo od původní myšlenky záchranného hnutí, které chtělo dostat prostitutky z ulic, útulky získaly vězeňský charakter.

Kromě prostitutek se do útulků začaly dostávat svobodné matky, zneužívané dívky nebo takové, které byly považovány za jakkoli problémové – a to někdy na žádost vlastní rodiny. Většina žen strávila nucenou prací v prádelně průměrně jeden rok, některé však zůstaly uvězněné v útulku do konce života.

Osmnáct měsíců strávila v dublinské prádelně zpěvačka Sinéad O'Connor, která sem byla ve věku 15 let umístěna za záškoláctví a krádeže.[4][5] Drastická zkušenost z útulku byla jednou z příčin jejích otevřeně protikatolických postojů.

Skutečné poměry v azylových domech byly málo známé až do roku 1993, kdy sestry Panny Marie Milosrdné (ODNC) prodaly po neúspěšných burzovních operacích svůj klášterní pozemek v Dublinu. Obsahoval však masový hrob, v němž byly pozůstatky 133 chovanek. O náklady na likvidaci hrobu se podělily sestry s developerem, takže exhumaci nebylo možné utajit. Později bylo nalezeno ještě dalších neevidovaných 22 těl.[6][7]

• Písničkářka Joni Mitchell je autorkou písně „The Magdalene Laundries”, která vyšla roku 1994 na albu Turbulent Indigo.[5]
• Ve filmu zobrazil život v Magdaleniných prádelnách irský dokumentární film Steve Humphriese, Sex in a Cold Climate (1998). Příběhy žen vystupujících v dokumentu se inspiroval skotský režisér a herec Peter Mullan, který napsal a režíroval snímek Padlé ženy (The Magdalene Sisters, 2002), a ve stejném roce Aisling Walsh natočila televizní film Hříšnice (The Magdalen Laundry, 2002).