Maestro Piero

O životě Maestra Piera není známo více, než kolik je možno vyčíst z jeho hudby a jedné ilustrace, jež je zřejmě jeho podobiznou. Na boloňské ilustraci z první poloviny 14. století je vyobrazen jako muž mezi 50 a 60 lety, z čehož se dá usuzovat přibližné datum narození před rokem 1300. Na rozdíl od mnohých skladatelů italského trecenta, nebyl Florenťan, až do doby, kdy se objevuje v kronice Filippa Villaniho, jež zahrnuje všechny činné hudebníky ve Florencii ve 14. století. Piero snad pocházel z Assisi a je známo, že pobýval v Miláně a Veroně na náklady Viscontiů a Scaligerů, a je možné, že působil také v Padově s Antoniem della Scala ještě před příchodem do Verony, společně se skladatelem Giovannim da Cascia (Giovanni da Firenze).

Pouze osm jeho skladeb se dochovalo do dnešních dní, další dvě caccie mu jsou připisovány pro kompoziční podobnost. Všechny skladby jsou z oblasti světské hudby: šest madrigalů a dvě caccie. Všech osm skladeb je uchováno ve Národní knihovně ve Florencii. Dvě z nich jsou také uvedeny v Codexu Rossi.[1]

Pierovy madrigaly jsou prvními dochovanými skladbami tohoto typu, v nichž je použita technika kánonu. Madrigaly jsou dvojhlasé a obě caccie trojhlasé. Časté užití kánonu je právě to, co odlišuje jeho tvorbu od současníků, zejména v ritornellech svých madrigalů. Skladby Piera jasně dokládají vývoj tříhlasé formy caccie oproti madrigalu, v němž se kánonová část stala kánonem dvojhlasým, nad tenorem, charakteristickým pro cacciu.

• The New Grove Dictionary of Music and Musicians, ed. Stanley Sadie. 20 vol. London, Macmillan Publishers Ltd., 1980. ISBN 1-56159-174-2
• Richard H. Hoppin, Medieval Music. New York, W.W. Norton & Co., 1978. ISBN 0-393-09090-6
• Kurt von Fischer/Gianluca d'Agostino: "Gherardello da Firenze", "Piero", Grove Music Online, ed. L. Macy (Accessed January 14, 2006)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maestro Piero na italské Wikipedii.