Macrauchenia
Macrauchenia byl velký býložravý savec, který žil v pleistocénu na území Jižní Ameriky. Dosahoval délky až 3 metry a váhy přes 900 kg.[1] Měl dlouhý krk a malý chobot, který mu patrně sloužil k přidržení větví, aby mohl lépe požírat listí. Stavba končetin jim umožňovala kličkovat ve velké rychlosti a tak unikat predátorům, dokázali také uštědřovat silné kopance podobně jako velbloudi.[2] Celý rod vyhynul zhruba před deseti tisíci lety, zřejmě v důsledku příchodu prvních loveckých populací na dosud lidmi neobydlený kontinent.[3]
Macrauchenia | |
---|---|
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | Litopterna |
Čeleď | Macraucheniidae |
Rod | Macrauchenia Richard Owen, 1838 |
Areál rozšíření
| |
Druhy | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pozůstatky tohoto živočicha objevil jako první Charles Darwin v Patagonii roku 1834.
Macrauchenia vystupuje v dokumentu Putování s pravěkými zvířaty a animovaném filmu Doba ledová.
Reference
Literatura
- Karoliny de Oliveira, Thaísa Araújo, Alline Rotti, Dimila Mothé, Florent Rivals & Leonardo S. Avilla (2020). Fantastic beasts and what they ate: Revealing feeding habits and ecological niche of late Quaternary Macraucheniidae from South America. Quaternary Science Reviews, 231 Article 106178. doi: https://doi.org/10.1016/j.quascirev.2020.106178
- Darin A. Croft, Javier N. Gelfo & Guillermo M. López (2020). Splendid Innovation: The Extinct South American Native Ungulates. Annual Review of Earth and Planetary Sciences, 48: 259–290. doi: https://doi.org/10.1146/annurev-earth-072619-060126
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Macrauchenia na Wikimedia Commons
- https://web.archive.org/web/20131101093301/http://www.abc.net.au/beasts/evidence/prog5/page3.htm
- https://web.archive.org/web/20140216103906/http://www.bbc.co.uk/nature/life/Macrauchenia
- http://www.rau.edu.uy/uruguay/historia/megafauna.htm
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.