Maarten Tromp

Maarten Harpertszoon Tromp (23. dubna 1598 – 10. srpna 1653) byl nizozemský admirál a vrchní velitel nizozemského námořnictva.

Maarten Tromp
Narození23. dubna 1598
Brielle
Úmrtí10. srpna 1653 (ve věku 55 let)
Scheveningen
Příčina úmrtízabitý v boji
Místo pohřbeníOude Kerk
Povolánívoják
ChoťCornelia Teding van Berkhout
DětiCornelis Tromp
Alida van Tromp
RodičeHarpert Maertensz. van der Wel genaamd Tromp a Jannetgen Barentsdr. Quaack
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jako velitel nizozemské floty upřednostňoval rychlost a manévrovatelnost svých lodí před dělostřeleckou výzbrojí. Jeho vlajková loď Brederode měla jen 59 děl, a přesto byla nejvyzbrojenější z celé nizozemské floty.[1]

Roku 1639 porazil španělskou flotilu v bitvě u Downs.

Anglo-holandské války

Ještě před vypuknutím vlastní války se Tromp v květnu 1652 zúčastnil incidentu s anglickým loďstvem. Lodě pod velením generála moře Roberta Blakea se pokusily prohledat konvoj nizozemské Východoindické společnosti, avšak Tromp jim v tom zabránil. Po vypuknutí války porazil Blakea v bitvě u Dungenessu, čímž znovuotevřel Lamanšský průliv pro nizozemské lodě. Podle legendy nechal na vrchol hlavního stěžně své vlajkové lodi přibít koště na znamení jeho vymetení Angličanů z La Manche.[2] Ti se však nevzdávali a 28. února 1653 napadli velký obchodní konvoj o 280 lodích, který měl Tromp se svými 75 válečnými loďmi chránit. V následující třídenní bitvě u Portlandu sice utrpěl velké ztráty (kolem 10 válečných a 40 obchodních lodí), ale nakonec se mu podařilo uniknout a konvoj bezpečně dovést do nizozemských přístavů.[3]

Tromp se nezalekl a pokračoval ve vyhledání nepřítele. Dne 12. června 1653 se střetl s anglickou flotou v bitvě u Gabbardu. I přes počáteční vyrovnanost sil byl díky anglickému nasazení nové bojové taktiky, tzv. bojové linie, a těžší dělostřelecké výzbroji anglických lodí poražen.

Reference
  1. NOVOTNÝ, František. Plachty v ohni. Od Vikingů k Sinopu. 1000 let námořních bojů. Praha: Albatros, 2009. 413 s. ISBN 978-80-00-01873-7. S. 47. Dále jen Plachty v ohni.
  2. Plachty v ohni, s. 49
  3. Plachty v ohni, s. 51

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.