Maarten Schmidt

Maarten Schmidt (* 28. prosince 1929) je nizozemský astronom, který změřil vzdálenost kvasarů.

Maarten Schmidt
Narození	28. prosince 1929 (92 let) Groningen
Bydliště	Nizozemsko
Alma mater	Leiden Observatory Univerzita v Leidenu
Povolání	astronom a vysokoškolský učitel
Zaměstnavatel	Kalifornský technologický institut
Ocenění	Helen B. Warner Prize for Astronomy (1964) Rumfordova cena (1968) Karl Schwarzschild Medal (1968) Henry Norris Russell Lectureship (1978) Zlatá medaile Královské astronomické společnosti (1980) … více na Wikidatech
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodil se v Groningenu.[1] Studoval pod vedením Jana Oorta, doktorát získal v roce 1956 na Leidenské observatoři.

V roce 1959 odešel do Spojených států, kde začal pracovat na Kalifornském technologickém institutu. Zpočátku pracoval na teoriích týkajících se rozdělení hmotnosti a dynamiky galaxií. Zvláštní zmínku si zaslouží jeho formulace z tohoto období, takzvaný Schmidtův zákon, který dává do vztahu hustotu mezihvězdného plynu a rychlost tvorby hvězd vyskytujících se v tomto plynu.[2][3] Později začal studovat lehká spektra radiových zdrojů. V roce 1963 s použitím slavného dvousetpalcového teleskopu v observatoři Palomar identifikoval viditelný objekt odpovídající jednomu z těchto radiových zdrojů. Tento objekt je znám jako 3C 273 a Schmidt studoval také jeho spektrum. Zatímco jeho vzhled připomínající hvězdu napovídal, že je objekt relativně blízko, jeho rudý posuv 0,158 ukazoval, že leží daleko za hranicemi naší Galaxie a také jeho mimořádnou svítivost. Schmidt nazval 3C 273 kvazi stelárním objektem, neboli kvasarem. Od té doby byly identifikovány tisíce kvasarů.

V roce 1980 získal Zlatou medaili Královské astronomické společnosti, v roce 1992 medaili Catheriny Bruceové. Jmenuje se po něm asteroid 10430.