Městské opevnění (Vidnava)

Založení města se datuje do období 1266–1267. V listině z roku 1291 potvrzuje vratislavský biskup Tomáš II. privilegia udělená jeho předchůdcem Tomášem I. Kozlowarogou někdy v letech 1266-1267 prvnímu fojtovi a lokátorovi Rüdigerovi Heldoremu z Vestfálska. Vidnava byla založena vratislavskými biskupy ve 13. století jako město v rámci kolonizace Jesenicka.[3] Hradby, které vznikly bezpochyby se založením města, jsou doloženy v roce 1371. Oválné hradební opevnění mělo dvě brány. Horní na jihozápadě a Dolní na severovýchodě. V roce 1428 bylo město dobyto husity a vypáleno. Hradby byly zřejmě pobořeny. Na přelomu 15. a 16. století bylo vybudováno nové hradební opevnění, jehož součástí byl opevněný kostel svaté Kateřiny a tvrz fojta. Hradby bez věží a Dolní bránu, pří níž stála s hranolová věž zakončena atikou, dokládá Wernerova veduta z roku 1750. Na místě vodního příkopu, který byl zasypáván od 18. století, vznikaly zahrady a později i domy. S rozvojem města a dopravy na začátku 19. století bylo hradební opevnění postupně likvidováno. V roce 1830 byly zbořeny hradby na jihovýchodě města pro výjezd ve směru ke Zlatým horám a následně na severozápadě ve směru na Javorník. Největší část hradeb byla odstraněna v letech 1830–1834, na některých místech byly hradby sníženy. Podle katastrální mapy z roku 1836 už nebyly obě městské brány[4][5][6] V roce 1973 byla opravena část zachovalých hradeb u kostela svaté Kateřiny. V roce 1982 se část hradeb u kostela zřítila, byla opravena a dostavěna v roce 1984.

Město Vidnava mělo rozlohu asi 9 ha a bylo obehnáno oválnou hradbou. Na podélné severojižní ose vyrostly brány doložené v roce 1371, kdy se uvádí Vidnava jako zdmi opevněné město. Zachovalé zbytky opevnění pocházejí z přelomu 15. a 16. století. Hradby byly postaveny z lomového neomítaného zdiva. Na západní straně zámku se dochovala ohradní zeď s pozdně gotickým portálem z 15. století ve tvaru oslího hřbetu. Část zdi, která sousedila s farním kostelem, se zřítila v roce 1758. Severní zeď byla zbořena po roce 1906. Na hradební zdi je osázena pamětní deska hudebního skladatele Eduarda Schöna, rodáka ze Světlé Hory, který skládal pod pseudonymem Engelsberg.[7] Zbytky hradeb z 15. a 16. století jsou dochovány ještě u čp. 20 a 74 i se zbytky dvou bašt.