Měšice (Tábor)

Měšice u Tábora (německy Mieschitz) byla dříve samostatná vesnice 3,5 km východně od Tábora. Dnes tvoří jednu z patnácti táborských místních částí. V roce 2011 zde trvale žilo 1790 obyvatel.[2]

Měšice
Zámek Měšice
Lokalita
Charaktervelká vesnice
ObecTábor
OkresTábor
KrajJihočeský kraj
Zeměpisné souřadnice49°24′19″ s. š., 14°42′12″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 790 (2011)[1]
Katastrální územíMěšice u Tábora (14,59 km²)
PSČ390 02
391 56
Počet domů527 (2011)[1]
Měšice
Další údaje
Kód části obce93459
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1370.[3] Ves byla založena roku 1296 Zdislavem z Měšic.[zdroj?]

Rody a majitelé vsi Měšice
  • Zdislav z Měšic (1296–1352).
  • Oldřich Sezema z Ústí (1352–1371). Zřejmě postavil v Měšicích středověkou tvrz, která se nedochovala.
  • Jan Sezema z Ústí Starší (1371–1418).
  • Anna z Mochova (1418–1437). Manželka Jana Sezemy z Ústí a milenka Jana Husa.
  • Jan Sezema z Ústí Mladší (1437–1467). Syn Jana Sezemy Staršího z Ústí a Anny z Mochova.
  • Město Tábor (1467–1545).
  • Jiří Prokop z Hejlovce (1545–1561). Údajný prapředek současného majitele. 1545 staví v obci renesanční tvrz, snad na místě zaniklé středověké tvrze Sezemů z Ústí. 1555 nechává údajně zazdít komornou Annu, pro krádež šperků (Legenda o zazděné služce Anně).
  • Anna Hejlovcová z Polkovic (1561–1618). Dcera Prokopa z Hejlovce. Provdala se za Kuneše Dvořeckého z Olbramovic, který postavil v Měšicích druhou tvrz, která byla zničena v třicetileté válce švédským dělostřelectvem.
  • Jan Šťastný z Kvasejovic z rodu Přehořovských (1618–1627).
  • Veronika Častolárová z Dlouhé vsi (1627–1639).
  • Kryštof Karel Přehořovský z Kvasejovic (1639–1678).
  • František Ferdinand hrabě z Khünburka (1678–1680).
  • Kateřina Barbora Vítová ze Rzavého (1680–1699).
  • Jan Josef Carretto hrabě z Millesima (1699–1750). Nechává 1699 přestavět renesanční tvrz na barokní zámek (letohrádek).
  • Jan Antonín Votápek z Ritterwaldu (1750–1792). Prapředek současného majitele. Hledal 1782 kostru zazděné komorné Anny, ale místo ní nalezl poklad – plný hrnec stříbrňáků. V témže roce 1782, nechává postavit na Měšickém vrchu barokní kapličku „svaté Anně“.
  • Jan Hanygar z Eberka (1792–1817).
  • Jan Schmidtgräber z Lusteneggu (1817–1821).
  • Antonie baronka ze Stillfriedu (1821–1834).
  • Wilhelm z Elsenwangeru (1834–1852). Přestavuje letohrádek na celoroční bydlení.
  • Karel Neveklovský z Neveklova (1852–1855).
  • Jiří Filip baron z Wimmrů (1855–1880).
  • Jan Nepomuk baron Nádherný z Borotína (1880–1891).
  • Oscar baron Nádherný z Borutína (1891–1945).
  • ČSR (1945–1997). Československý stát měšický zámek zdevastoval a kapli sv. Anny zničil takřka do základů.
  • Jan Berwid-Buquoy (od 1997) získává zámek a zahajuje rozsáhlé opravy. V roce 2000 zakládá na zámku Český Institut Mezinárodního Setkání (ČIMS), který se zabývá mezinárodní osvětou (evropská a světová integrace). Kaple sv. Anny byla v Měšicích znovuvybudována v roce 2006.

V roce 1876 postihly Měšice dva velké požáry[4], nejdříve 17. dubna lehlo popelem 9 zemědělských usedlostí a několik chalup stejně jako stodoly velkostatku patřící baronu Nádhernému. Koncem srpna téhož roku pak vyhořely další tři čísla popisná.

Roku 1926 byl do Měšic přestěhován školní statek zemědělské školy v Táboře[5], pozemky v rozloze 210 ha pro školní statek byly nejdříve pronajaty od JUDr. Oskara Nádherného, vlastníka zámečku a přilehlých pozemků. V roce 1934 byly pozemky školou odkoupeny a postupně byly získávány další až do dnešní rozlohy 384 ha.

Od roku 1946 se na území Měšic nachází letiště Čápův dvůr, jako letiště se však louky v okolí Čápova dvora používaly již v letech 1936-1939[6].

Přírodní poměry

Jižně od vesnice zasahuje do katastrálního území nepatrná část přírodní památky Luna.

Pamětihodnosti
Související informace naleznete také v článku Zámek Měšice (Tábor).
Lípa v Měšicích
  • V roce 1545 koupil Měšice Prokop z Hejlovce a postavil ve vsi renesanční tvrz. V roce 1699 přestavil Jan Josef Carretto hrabě z Millesima tvrz na barokní zámek. Zámek i obec poté vystřídaly celou řadu majitelů. V roce 1750 koupil panství s barokním zámkem Jan Antonín Votápek z Ritterswaldu, prapředek dnešního majitele zámku v Táboře-Měšicích. Mezi lety 1877 a 1945 patřil zámek baronům Nádherným z Borutína. Poté přešel do vlastnictví ČSR. V roce 1997 získal barokní zámek do vlastnictví Jan Berwid-Buquoy jako zdevastovanou ruinu a začal s rozsáhlou a nákladnou rekonstrukcí.
  • Před měšickým zámkem stojí památná Lípa v Měšicích.
  • Sýpka
  • Kaple svaté Anny

Galerie
  • Obytný blok na Chýnovské ulici
  • Zámek
  • Pomníék obětem světových válek
  • Brána do školního statku u obvodové zdi zahrady zámku

Odkazy

Reference
  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 218.
  3. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 268.
  4. Pamětní kniha obce Měšice. digi.ceskearchivy.cz [online]. [cit. 2022-04-01]. Dostupné online.
  5. Školní statek | VOŠ a SZeŠ Tábor. Školní statek | VOŠ a SZeŠ Tábor [online]. [cit. 2022-04-01]. Dostupné online.
  6. FREGIS. Táborský aeroklub slaví sedmdesátiny. Jaká je historie letectví v Táboře?. www.jcted.cz [online]. [cit. 2022-04-01]. Dostupné online. (česky)

Literatura
  • Christiane Berwidová-Buquoyová: „Tábor-Měšice. Obec, barokní zámek, legenda o zazděné služce Anně a další záhadné příběhy Táborska“, České Budějovice 2005.
  • Roman Cikhart: „Táborsko“, Tábor 1920.
  • Renata Pourová: „Hrady, zámky a tvrze, které přežily rok 2000“, Jihočeský kraj, České Budějovice 2006.
  • August Sedláček: „ Hrady, zámky a tvrze království českého“, IV. díl, Táborsko, Praha 1933.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.