Músaion v Alexandrii

Múseion v Alexandrii bylo ve starověkém antickém světě nejslavnější a v dnešní době nejznámější músaion, po několik staletí nejvýznamnější starověká badatelská instituce[1] a centrum soudobého vědění vůbec. Jeho součástí byla i proslulá alexandrijská knihovna. Je pokládáno za první instituci, jejímž jediným účelem bylo zajistit učencům nejpříhodnější podmínky pro jejich bádání, přičemž veškeré výdaje včetně platů zaměstnanců byly hrazeny státem.[2] Músaion bylo založeno na konci 4. nebo na počátku 3. století př. n. l. Ptolemaiem I. nebo Ptolemaiem II. v egyptské Alexandrii z podnětu Démétria Falérského; na rozdíl od ostatních tehdejších soukromých músaí ovšem jeho členy nebyli filosofové, ale především vědci a spisovatelé. Bylo vybudováno na idejích Aristotelova Lykeia[3] a jeho charakeristickým znakem bylo úzké sepětí umění a vědy, a to včetně věd přírodních; zde pěstovaná věda měla „filosofický kontext aristotelský i pýthagorejský, ale nechávala se vést svým vlastním tématem a metodou, nezávisle na filosofii, často však v duchu akademické skepse.“[4] Prvním představeným byl Zénodotos z Efesu, z významných učenců zde působili zde např. matematik Eukleidés, fyzik Archimédés, astronomové Hipparchos a Aristarchos, chronograf a geograf Eratosthenés či lékaři Hérofilos a Eratostratos. V době pozdní antiky se Músaion stalo útočištěm alexandrijského pohanství oproti dominujícímu křesťanství. Posledním známým členem a možná i představeným Músaia byl Theón z Alexandrie[5] a jeho dcera Hypatie z Alexandrie, nejpozději po její smrti nejspíše instituce zanikla.[6]

Odkazy

Reference

BAREŠ, Ladislav; VESELÝ, Rudolf; GOMBÁR, Eduard. Dějiny Egypta. Praha: Lidové noviny, 2009. 822 s. ISBN 978-80-7106-971-3. S. 138.
ŚWIDERKOVÁ, Anna. Tvář helénistického světa : od Alexandra Velikého do císaře Augusta. Praha: Panorama, 1983. 403 s. S. 120n.
VYMAZALOVÁ, Hana; COPPENS, Filip. Moudrost svitků boha Thovta : vědecké poznání za vlády faraonů. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2011. 352 s. ISBN 978-80-7308-358-8. S. 262.
KRATOCHVÍL, Zdeněk. Filosofie mezi mýtem a vědou : od Homéra po Descarta. Praha: Academia, 2009. 471 s. ISBN 978-80-200-1789-5. S. 187.
DEAKIN, Michael A. B. Hypatia and Her Mathematics. The American Mathematical Monthly. 1994, roč. 101, čís. 3, s. 234–243. Dostupné online [cit. 2010-01-10]. ISSN 0002-9890.
POLLARD, Justin; REID, Howard. Vzestup a pád Alexandrie. Překlad Marcela Tesařová. Praha: Deus, 2008. 236 s. ISBN 978-80-87087-44-2. S. 198.

Související články

Helénismus

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Músaion v Alexandrii na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Alexandrijské museum v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] BAREŠ, Ladislav; VESELÝ, Rudolf; GOMBÁR, Eduard. Dějiny Egypta. Praha: Lidové noviny, 2009. 822 s. ISBN 978-80-7106-971-3. S. 138.

[TVAR120-2] ŚWIDERKOVÁ, Anna. Tvář helénistického světa : od Alexandra Velikého do císaře Augusta. Praha: Panorama, 1983. 403 s. S. 120n.

[3] VYMAZALOVÁ, Hana; COPPENS, Filip. Moudrost svitků boha Thovta : vědecké poznání za vlády faraonů. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2011. 352 s. ISBN 978-80-7308-358-8. S. 262.

[4] KRATOCHVÍL, Zdeněk. Filosofie mezi mýtem a vědou : od Homéra po Descarta. Praha: Academia, 2009. 471 s. ISBN 978-80-200-1789-5. S. 187.

[DEAKIN_J-5] DEAKIN, Michael A. B. Hypatia and Her Mathematics. The American Mathematical Monthly. 1994, roč. 101, čís. 3, s. 234–243. Dostupné online [cit. 2010-01-10]. ISSN 0002-9890.

[POLLARD198-6] POLLARD, Justin; REID, Howard. Vzestup a pád Alexandrie. Překlad Marcela Tesařová. Praha: Deus, 2008. 236 s. ISBN 978-80-87087-44-2. S. 198.