Míle (římská)

Římská míle je označení starověké jednotky délky. Měří 1483 metrů[1] a byla používána v celé Římské říši. Postupem času se přizpůsobovala místním systémům měření, proto dnes výraz míle představuje různé vzdálenosti. Anglická statutární míle o 5280 stopách tedy měří 1 609,4 m, zeměpisná míle potom 7 420 m, námořní míle má 1 852 m a tak dále. Název jednotky je odvozen z latinského mille passus, což znamená tisíc dvoukroků. Nižší jednotka, dvojkrok (passus), se skládá z pěti římských stop a je dlouhý 1,483 metru. Římská míle je typickou ukázkou jednotky měření, která má vztah ke každodennímu životu. V posloupnosti: palec, stopa, dvojkrok, míle.

Údaje o délce této jednotky se v současné literatuře liší. Je uváděno též 1472 m nebo 1479 m. Rozdíly vznikají při zaokrouhlování v řádech setin a tisícin mm při určování velikosti římského palce (digitus). V období starověku nebylo v možnostech edilů a později praefecta urbi dosáhnout takové přesnosti měření.

Na římských silnicích byly osazovány v této vzdálenosti milníky, které označovaly vzdálenost od nějakého význačného bodu. Císař Augustus nechal postavit na Foru Romanu zlatý milník, který označoval střed říše a začátek silnic.[2]