Luna 19
Luna 19 (rusky Луна 19) byla další automatická meziplanetární sonda ze Sovětského svazu, z programu Luna, která v roce 1971 úspěšně a dlouhodobě prováděla průzkum u Měsíce. V katalogu COSPAR byla později označena jako 1971-082A.[1]
| Luna 19 | |
|---|---|
| COSPAR | 1971-082A |
| Katalogové číslo | 5488 |
| Start | 28. září 1971, 10:00 UTC |
| Kosmodrom | Bajkonur |
| Nosná raketa | Proton-K/D |
| Stav objektu | na selenocentrické dráze, již nesledován |
| Zánik | Zánik |
| Zánik | ne |
| Provozovatel |  SSSR, |
| Výrobce | OKB-301 nyní NPO Lavočkina |
| Druh | Program Luna |
| Hmotnost | 5700 kg |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis sondy
Použitý typ E-8LS byl vyroben v konstrukčním středisku OKB Lavočkina v Chimkách. Hmotnost sondy byla při startu 5700 kg (bez pohon.hmot 4500 kg), výrobní číslo měla 202.
Průběh mise
Start nosné rakety Proton K/D se sondou byl dopoledne 28. září 1971 z kosmodromu Bajkonur. Nejprve byla vynesena na nízkou oběžnou dráhu nad Zemí (též uváděna jako parkovací) a z ní pomocí nosné rakety pokračovala v letu směrem k Měsíci. Během přeletu byly provedeny dvě korekce dráhy a 3. října 1971 se sonda dostala na oběžnou dráhu Měsíce ve výši 77-385 km nad jejím povrchem. Později byla dráha upravena na kruhovou ve výšce zhruba 140 km.
Prováděla dlouhodobý výzkum magnetického a gravitačního pole Měsíce, měřila počty dopadajících mikrometeoritů na snímače sondy, pořizovala snímky a měřila také sluneční a galaktické korpuskulární záření. Měření s předáváním výsledků (1000 radiových relací) na Zemi prováděla po 4000 oběhů kolem Měsíce.
Poslední relaci sonda vyslala na Zem 3. října 1972.[1]
Odkazy
Související články
Reference
- VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Měsíční a meziplanetární sondy, s. 241.