Luigi Tenco

Luigi Tenco (21. března 1938 Cassine – 27. ledna 1967 Sanremo) byl italský zpěvák, hudebník a skladatel. Vystupoval také pod pseudonymy Gordon Cliff, Dick Ventuno a Gigi Mai.

Luigi Tenco
Základní informace
Jinak zvaný	„Tenco“, „Gordon Cliff“, „Gigi Mai“, „Dick Ventuno“, „Charles Aznavour jr.“
Narození	21. března 1938 Cassine
Úmrtí	27. ledna 1967 (ve věku 28 let) Sanremo
Příčina úmrtí	střelná rána
Žánry	Light music a jazz
Povolání	písničkář, hudební skladatel, filmový herec, jazzový hudebník, nahrávající umělec a herec
Nástroje	hlas, saxofon, kytara a klavír
Vydavatelé	Dischi Ricordi S.p.A. Philips RCA Camden RCA Italiana Jolly Joker Variety
Partner(ka)	Dalida (1966–1967)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Studoval elektrotechniku a pak politologii, studia však nedokončil a věnoval se hudbě. Byl členem skupin Jelly Roll Boys Jazz Band, I Diavoli di Rock a I Cavalieri, v roce 1961 se vydal na sólovou dráhu. Byl spolu s Ginem Paolim a Fabriziem De Andrém představitelem Janovské školy, která přinesla do italské pop music moderní melodické postupy, spojení osoby autora a interpreta i nová témata textů, která byla blízká nastupující generaci.[1] Tencova tvorba byla ovlivněna protestem vůči politickým poměrům (vstoupil do Italské socialistické strany) i filosofií existencialismu, jeho písně „Cara Maestra“ a „Una Brava Ragazza“ byly pro svůj provokativní obsah vyřazeny vedením Rai z vysílání.[2] Uzavřel pak smlouvu s americkou nahrávací společností Radio Corporation of America. Hrál také hlavní mužskou roli ve filmu Luciana Salceho La cuccagna (1962).

V roce 1966 se zasnoubil s francouzskou zpěvačkou Dalidou. Na Festivalu v Sanremu v lednu 1967 spolu vystoupili se skladbou „Ciao Amore Ciao“, která u diváků ani u poroty neuspěla. Následujícího dne byl Tenco nalezen mrtev ve svém hotelovém pokoji: podle oficiální zprávy se zastřelil na protest proti nepochopení své tvorby, tento verdikt však byl později zpochybněn a spekulovalo se o cizím zavinění. V roce 2006 bylo proto Tencovo tělo exhumováno, následné vyšetřování ovšem nepřineslo jednoznačné výsledky pro žádnou z verzí.[3]

Na jeho počest je v Sanremu od roku 1974 udělována cena Premio Tenco. V Ricaldone bylo otevřeno muzeum věnované jeho životu a tvorbě. Maurizio Valtieri o něm napsal divadelní hru Solitudini - Luigi Tenco e Dalida.