Luhy (Prosenická Lhota)

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1684.[4]

Za druhé světové války se ves stala součástí vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov a její obyvatelé se museli 31. října 1943 vystěhovat.[5]

Za vsí se v terase nachází kříž, který byl postavený na památku dvou vojenských dezertérů z napoleonských válek. Dva vojáci z armády císaře Napoleona se dostali do Luh. O pomoc prosili v Budákově chalupě. Byli hladoví, nemocní, v otrhaných uniformách se třásli zimou. Hospodář se nad nimi slitoval a poskytl jim přístřeší a jídlo. Lámaně vyprávěli, co kde zažili. Ale druhého dne se jejich zdravotní stav velice zhoršil. Bezvládně leželi a přes veškerou poskytnutou péči zemřeli. Místní se báli je odvést na hřbitov, tak je pochovali za vsí v úvozové cestě. Přes půl století tam byla ta těla pochovaná. Jednou za prudké bouře, kdy se spousta vody valila úvozem, vyplavila dvě lidské kostry. Místní je pohřbili na hřbitově. V úvoze postavili teras a nechali tam zhotovit kříž.[6]

Jednou se tímto úvozem vracela místní výměnkářka z lesa, kde sbírala šišky. Najednou měla pocit, že se na cestě u křížku něco třpytí. Zpozorněla, popošla blíž a ještě víc se sehnula pod těžkou nůší. Uviděla zlaťák, po chvíli další. Zanedlouho jich posbírala celou hrst. Se svým nálezem se pochlubila ve vsi, ale i když mnozí hledali, nikdo již takové štěstí neměl.[7]