Ludmila Zatloukalová-Coufalová

Pocházela ze zemědělské rodiny. Otec František Zatloukal byl rolníkem, matka Cecilie byla dcerou rolníka. V roce 1911 se na Královských Vinohradech provdala za Břetislava Coufala, který ve 30. letech rovněž zasedal v československém parlamentu.

V rámci agrární strany patřila k hlavním postavám ženského hnutí.První aktivity v ženském hnutí vyvíjela již v roce 1902, kdy ji otec jako dívku poslal na sjezd moravských žen ve Vyškově. V roce 1907 se podílela s Kunešem Sonntagem na založení Sdružení českého agrárního dorostu pro Moravu a Slezsko, kde působila jako místopředsedkyně. Angažovala se v Zemské organizaci Pokrokových žen moravských a v agrární straně vedla Československý odbor pro zájmy venkovských žen. Prosazovala práva žen, například volební právo, lepší možnosti jejich vzdělávání a pracovního zařazení. Přispívala do denního tisku. V roce 1931 se stala starostkou obce Svésedlice jako vůbec první žena v čele samosprávného sboru na Moravě.[4]

V období let 1918–1920 zasedala v Revolučním národním shromáždění.[3] Profesí byla chotí rolníka.[5]

Po komunistickém puč v roce 1948 ji byl zabaven veškerý majetek.

Zemřela v zapomnění v Psychiatrické léčebně ve Šternberku.