Lubomír Moudrý

Po maturitě začal v červenci 1982 působit v Zoo Ústí nad Labem, nejprve jako chovatel zvířat a posléze ve funkci inspektor chovu zvířat. V roce 1987 byl přijat do distančního studia zootechnického oboru na Agronomické fakultě Vysoké školy zemědělské. V roce 1991 mu zástupci Unie českých a slovenských zoologických zahrad nabídli, aby se s podporou tohoto profesního sdružení přihlásil na uvolněné místo ředitele děčínské zoologické zahrady, kam byl následně přijat po úspěšném zakončení vysokoškolského studia. Jedním z důvodů jeho rozhodnutí byla snaha modernizovat děčínskou zoo, která, ačkoli za sebou měla poměrně dlouhou historii (byla založena v r. 1948 jako čtvrté zařízení se statutem zoo v Čechách) a řadu jedinečných chovatelských úspěchů, patřila v té době mezi nejzanedbanější a byla prakticky bez jakékoli realizované koncepce. Všechny zdejší ubikace byly provizorního charakteru a chyběla zde většina prvků, které jsou pro fungování zoo nezbytné.

Pod vedením Lubomíra Moudrého byla děčínská zoo přijata nejprve do Evropské asociace zoo a akvárií, a následně v roce 2003 také do prestižní Světové asociace zoo a akvárií, která sdružuje nejlepší zoologické zahrady světa. Kromě toho se stala i členem Mezinárodní asociace vzdělávacích pracovníků v zoologických zahradách (International Zoo Educator Association), Mezinárodního informačního systému druhů (International Species Information System) a podporovatelem organizace Fauna and Flora International, která je jedním z nejvýznamnějších hráčů na poli ochrany přírody. Zoo se také zapojila do celé řady Evropských záchovných programů (EEP). V rámci této činnosti byly do Děčína dovezeny a zde také rozmnoženy druhy zvířat, s nimiž se předtím česká veřejnost nesetkala. L. Moudrý také děčínskou zoo zastupoval v řídících výborech některých EEP a za jeho vedení děčínská zoo začala jeden z nich i koordinovat (kočka rybářská, Prionailurus viverrinus). Kromě uvedených pozic zastupoval Lubomír Moudrý děčínskou zoo i ve Svazu cestovního ruchu DELITEUS, kde mezi lety 1999 a 2001 působil jako člen představenstva tohoto sdružení a v rámci činnosti svazu propagoval region Ústeckého kraje doma i na zahraničních akcích.

Na začátku 2. dekády 21. století Zoo Děčín jako jedna z prvních českých zoo zahájila přímou podporu projektů ochrany živočišných druhů in situ (tj. v místě/oblasti výskytu), a to v rámci spolupráce s organizací Fauna & Flora International prostřednictvím Williama Olivera – významné osobnosti ochrany přírody, který v té době řídil řadu aktivit FFI v oblasti Filipín. Podpora spočívala v poskytnutí personální a materiální pomoci jedné ze záchranných stanic pro ohrožené druhy. Kromě toho zoo začala finančně podporovat celosvětový projekt záchranného chovu jelena sambara skvrnitého (Rusa alfredi), a to formou úhrad příspěvku za členství v programu. Jako první pak tento zajímavý druh představila i české veřejnosti.

Lubomír Moudrý byl v roce 2000 zvolen členem Rady Unie českých a slovenských zoologických zahrad (UCSZOO) a v letech 2002 – 2007 působil i jako její vicepresident. Během svého působení v Unii začal organizovat vydávání pravidelných výročních zpráv této organizace a podílel se na jejích mezinárodních vztazích, mimo jiné tím, že zajistil její přijetí do prestižní organizace IUCN. V září 2004 byl kooptován do Rady Evropské asociace zoo a akvárií a působil zde jeden rok. Současně vykonával funkci člena výkonného výboru této organizace (Executive Committee) na pozici pokladníka sdružení. V rámci Unie také ve spolupráci s členskými zoo vypracoval analýzu stávajícího stavu a výhledu činnosti českých a slovenských zoo v oblasti osvěty veřejnosti.

Po přijetí směrnice ES o chovu volně žijících živočichů v lidské péči (tzv. směrnice o zoologických zahradách, 1999) se v rámci přípravy České republiky na vstup do EU Lubomír Moudrý věnoval přípravě nového zákona o provozování zoologických zahrad, jehož přijetí se stalo pro stávající i nové členy EU povinností. Ministrem životního prostředí byl v roce 2003 jmenován členem historicky prvního týmu komise pro zoologické zahrady, která následně po provedení posouzení aktuálního stavu postupně doporučila udělení licence k provozování zoo všem českým členům Unie českých a slovenských zoo a několika dalším nově vzniklým subjektům. Moudrý byl členem této komise až do roku 2008, kdy požádal u uvolnění z funkce.

V roce 2007 se po 15 letech věnovaných velmi intenzivní práci na rozvoji děčínské zoo a společenství zoologických zahrad obecně rozhodl požádat o uvolnění z funkce ředitele děčínské zoo z osobních důvodů a jeho žádosti bylo vyhověno. Na pozici ředitele ho vystřídala jeho dosavadní spolupracovnice Kateřina Majerová. Po odchodu koncem července 2007 se s rodinou přestěhoval do blízkosti Dvora Králové nad Labem, kde začal působit jako profesionální překladatel a mezi lety 2007 a 2011 aktivně spolupracoval se ZOO Dvůr Králové v oblasti fundraisingu, poradenství a mezinárodních vztahů. Zajišťoval pro tuto zoo mimo jiné i mezinárodní komunikaci v rámci jejích nejvýznamnějších projektů záchrany druhů týkajících se nosorožce tuponosého severního (přesun do rezervace Ol Pejeta v Keni) a nosorožce dvourohého (reintrodukce do národního parku Mkomazi, Tanzanie).

V roce 2012 převzal Lubomír Moudrý funkci ředitele kanceláře Unie českých a slovenských zoologických zahrad, kde se začal kromě běžné administrativy věnovat především spolupráci se zahraničními institucemi (Evropská a Světová asociace zoo a akvárií a IUCN). Působil zde do září 2014.