Louisa May Alcottová

Otec, Amos Bronson Alcott (1799–1888), byl učitelem a žil v duchu německé filosofie zvané transcendentalismus, což ovlivnilo Louisu a celou rodinu v jejich smýšlení i životech. O narození Louisy píše matka, Abigail May Alcottová (1800–1877), svému švagrovi v dopise: "S velkou ctí ti můžu oznámit, narození své druhé dcery... narodila se půl hodiny po dvanácté, dnes v noci, na mé (33.) narozeniny." V té době žili v Germatown, části Philadelphie ve státě Pennsylvania, ještě s její starší sestrou Annou.

V roce 1834 se přestěhovali do Bostonu ve státě Massachusetts, kde otec založil experimentální školu a připojil se ke skupině intelektuálů Transcendental Club, jejíž členové byli např. básníci a filozofové Ralph Waldo Emerson a Henry David Thoreau. Roku 1835 se narodila Louisina sestra Elisabeth. V roce 1840, po několikerých neúspěších se školou a narození poslední dcery Alcottovy rodiny, pojmenované po matce Abigail May, se Alcottova rodina stěhuje na sídlo Orchad house, v Concordu.

V roce 1843 poblíž Harvardu otec spolu s Charlesem Lanem zakládá Fruitlands, to byla komunita lidí, smýšlejících stejně, jako Alcottovi. Žili zde podle zákonů přírody. Jedli, co vypěstovali, koupali se jen ve studené vodě, pili také jen vodu. Již po sedmi měsících se ukázalo, že to nebyl dobrý nápad. Komunita se ekonomicky neudržela. Rodina začala pronajímat místnosti v Orchad house a nakonec, za finanční pomoci Ralpha Waldo Emersona a z matčina dědictví, zakoupila Orchad house pro sebe, ale byla finančně zruinovaná.

Nápad s Fruitlands byl sice ránou z ekonomického hlediska, ale upevnil vztahy mezi rodinou a významnými lidmi, jakými byli filosofové a spisovatelé, Henry David Thoreau, Nathaniel Hawthorne a především Ralph Waldo Emerson, kteří se stali rodinnými přáteli a spolu s otcem učiteli Louisy. Pod jejich vlivem přijala názory proti otroctví a za feminismus.

Louisa později popsala své zkušenosti z tohoto období v novinách pod názvem Transcendental Wild Oats, později sebrané do knihy Silver Pitchers.

Finanční situace rodiny donutila Louisu jít do práce v mladém věku. Pracovala jako občasná učitelka, švadlena, guvernantka, domácí pomocnice a spisovatelka. Její první kniha byla Flower Fables. Výběr originálních povídek, psaných pro Ellen Emersonovou, dceru Ralpha Waldo Emersona. V roce 1860 začala psát pro magazín Atlantic Monthly.

Když vypukla Americká občanská válka, Louisa sloužila jako ošetřovatelka v nemocnici v Georgtownu, D.C., po šest týdnů v letech 1862–1863. Své dopisy domů přepracovala a publikovala v Commonwealth a sesbírala do knihy Hospital Sketches. Kritika poprvé ocenila její pozorovací talent a humor.
Následovala slibná novela Moods, vycházející z jejích vlastních zkušeností a nadějí.

Pod pseudonymem A. M. Barnard psala vášnivé a plytké novely, jejímiž hrdinkami byly ponížené ženy, bojující za pomstu. Sama si této tvorby nevážila, ale byl to žádaný styl a jistota komerčního úspěchu.

Snad jako protiklad, psala Louisa také mravoučné pohádky a příběhy pro děti. A dále poloautobiografickou povídku Work a anonymní sentimentální novelu A modern Mephistopheles, u které existovalo podezření, že ji napsal Julian Hawthorne.

Skutečný úspěch přišel s první částí novely Malé ženy (Little women: or Meg, Jo, Beth and Amy). Polo-autobiografické vyprávění jejího dětství se sestrami v Concordu. Druhá část, Good wives, následuje sestry Marchovy do dospělosti a jejich vstupu do manželství. Malí muži (Little men), detailně popisuje život Jo ve škole Plumfield, kterou založila se svým manželem, profesorem Bhaerem, ze závěru druhé části Malých žen. Jo's boys kompletuje ságu rodiny Marchových. Většina Louisiných dalších děl následuje linii díla Malé ženy.

Hrdinkou díla Malé ženy je Jo, která vlastně představuje Louisu a své sestry v novele pojmenovala Meg (Anna), Beth a Amy (anagram May). Ale na rozdíl od knižní Jo se Louisa nikdy nevdala. Své staropanenství vysvětlila v interview s Louise Chandlerovou Moultonovou větou "... because I have fallen in love with so many pretty girls and never once the least bit with any man." (doslovný překlad: "... protože jsem zamilovaná do tolika krásných dívek a nikdy ani maličko do nějakého muže.").

V roce 1879 zemřela její nejmladší sestra May. Louisa si k sobě vzala její dceru jménem Louisa May Nieriker, zvanou Lulu, když jí byly dva roky. Lulu později dostala jméno po své tetě Louise. Louisiny pozdější příběhy byly podobenstvím o Lulu.

V pozdějším životě se Louisa stala obránkyní sufražetek (bojovnice za volební právo ženám) a byla první ženou, registrovanou do volební komise v Concordu. Později s dalšími spisovatelkami byla spoluautorkou novely Gilded age, adresované ženským problémům ve viktoriánské době.

Louisa pokračovala s psaním až do své smrti. Donedávna se mělo za to, že zemřela na otravu rtutí. Obsahoval ji totiž lék Calomel, který se podával za války pacientům trpícím tyfem, ale novější výzkumy tuto teorii vyvrací. Podle nich její chronické zdravotní potíže, projevující se v pozdních letech, a také vyrážka na tvářích, které je vidět na fotografiích z té doby, ukazují na lupus.

Louisa zemřela v Bostonu ve věku 55 let, dva dny po návštěvě svého otce na smrtelné posteli. Její poslední slova byla: "Není to meningitida?". Pohřbena je se svou rodinou na hřbitově Sleepy hollow v Concordu.

Příběh jejího života a kariéry sepsala nejprve Ednah D. Cheneyová ve svém díle Louisa May Alcott: Her Life, Letters and Journals a potom Madeleine B. Sternová v biografii Louisa May Alcott.

• 1849 – The Inheritance
• 1854 – Flower Fables
• 1863 – Hospital Sketches
• 1864 – The Rose Family: A Fairy Tale
• 1865 – Moods
• 1867 – Morning-Glories and Other Stories
• 1867 – The Mysterious Key and What It Opened
• 1868 – Malé ženy (Little Women or Meg, Jo, Beth and Amy)
• 1868 – Three Proverb Stories (obsahuje "Kitty's Class Day", "Aunt Kipp" a "Psyche's Art")
• 1869 – Good Wives
• 1870 – An Old Fashioned Girl
• 1872–1882 – Aunt Jo's Scrap-Bag
• 1871 – Malí muži (Little Men: Life at Plumfield with Jo's Boys)
• 1873 – "Transcendental Wild Oats"
• 1873 – Work: A Story of Experience
• 1875 – Eight Cousins or The Aunt-Hill
• 1875 – Beginning Again, Being a Continuation of Work
• 1876 – Silver Pitchers, and Independence: A Centennial Love Story,"
• 1876 – Rose in Bloom: A Sequel to Eight Cousins
• 1878 – Under the Lilacs
• 1880 – Jack and Jill: A Village Story
• 1886 – Jo's Boys and How They Turned Out: A Sequel to "Little Men"
• 1886–1889 – Lulu's Library
• 1888 – A Garland for Girls
• 1893 – Comic Tragedies

Pod pseudonymem A. M. Barnard

• 1866 – Behind a Mask, or a Woman's Power
• 1867 – The Abbot's Ghost, or Maurice Treherne's Temptation
• 1866 – A Long Fatal Love Chase (poprvé vyšlo 1995)

Anonymně

• 1877 – A Modern Mephistopheles

• Ednah D. Cheneyová – Louisa May Alcott: Her Life, Letters and Journals (1889)
• Madeleine B. Sternová – Louisa May Alcott (1950)
• Gillian Armstrong – film Malé ženy (Little Woman) (1994)- hl. role: Winona Ryder (Jo), Trini Alvarado (Meg), Claire Danes (Beth), Kirsten Dunst (malá Amy), Susan Sarandon (matka) a Gabriel Byrne (profesor Bhaer).

• ALCOTT, Louisa May. Děvče z venkova. Praha: Jos. R. Vilímek, 1915. 320 s.
• ALCOTT, Louisa May. Dobré manželky: Dospívajícím dívkám. Praha: Ant. Auerverk, 1927. 285 s.
• ALCOTT, Louisa May. Malé ženy. [s.l.]: Ikar, 2020. 494 s. ISBN 978-80-249-4112-7. (česky)
• ALCOTT, Louisa May. Veľkí muži. [s.l.]: Mladé letá, 2002. 272 s. ISBN 80-06-01176-1. (slovensky)