Louis Auguste Blanqui

Louis Auguste Blanqui [lwi oˈgyst blɑ̃ˈki] (7. února 18051. ledna 1881) byl francouzský revolucionář a socialistický teoretik. Jím založený směr se nazývá blanquismus.

Louis Auguste Blanqui
Narození7. února 1805
Puget-Théniers
Úmrtí1. ledna 1881 (ve věku 75 let)
Paříž
Místo pohřbeníHřbitov Père-Lachaise (48°51′40″ s. š., 2°23′45″ v. d.)
Alma materLycée Charlemagne
Povolánífilozof, politik, novinář a komunard
OceněníVšeobecná soutěž
ChoťAmélie-Suzanne Serre
RodičeJean Dominique Blanqui
PříbuzníAdolphe Blanqui (sourozenec)
Funkcečlen zastupitelstva Gironde (duben 1879 – červen 1879)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Louis-Auguste Blanqui kolem roku 1845

V mládí Blanquiho ovlivnili François Noël Babeuf, Charles Fourier a Henri de Saint-Simon. Účastnil se Červencové revoluce 1830, následujícího roku začal organizovat tajné republikánské a socialistické spolky. Roku 1839 byl odsouzen na doživotí pro organizaci povstání, jehož cílem mělo být svržení krále Ludvíka Filipa.

Po devíti letech byl omilostněn a zapojil se do revolučního hnutí roku 1848 jako vůdce levice. Po potlačení povstání byl odsouzen na deset let vězení. V žaláři navrhl vlastní socialistickou teorii, v jejímž středu stála idea diktatury proletariátu, později převzatá marxisty. Po propuštění a dalším věznění v letech 1861–1865 odešel do exilu v Belgii.

Po generální amnestii se roku 1869 vrátil do Francie. Brzy se zapojil do revolučního hnutí, jež směřovalo k vyhlášení Pařížské komuny. V říjnu 1870 stanul na krátký čas v čele přechodné vlády. Ještě před vlastním vypuknutím pařížského povstání byl znovu uvězněn a z vězení se dostal po omilostnění roku 1879. Zemřel roku 1881, krátce před smrtí napsal své hlavní dílo Sociální kritika (Critique sociale) uveřejněné roku 1885.

Blanqui silně ovlivnil komunistické a socialistické hnutí, jeho přívrženci se později připojili k Francouzské socialistické straně.

Odkazy

Literatura

  • DAVIES, Norman. Evropa – Dějiny jednoho kontinentu. Praha: Academia, Prostor, 2000. ISBN 80-7260-138-5., str. 853.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.