Lockheed XP-58 Chain Lightning

Práce na zlepšeném typu, vycházejícího z modelu P-38 začala firma Lockheed z vlastní iniciativy v roce 1940. Byly navrženy dvě varianty, obě poháněné motory Continental XIV-1440. První variantou byl jednomístný dálkový stíhač s výzbrojí jednoho 20 kanónu a čtyř 12,7 mm kulometů. Druhá varianta byla dvoumístná a měla navíc jeden dálkově ovládaný kulomet 12,7 mm na konci každé z motorových gondol.

V červenci 1940 byla pohonná jednotka změněna na typ Pratt & Whitney XH-2600 a bylo rozhodnuto pokračovat ve vývoji dvoumístné varianty letounu. V té době mu bylo přiděleno označení XP-58. Rovněž vývoj druhé pohonné jednotky byl zrušen. Jako náhrada byl zvolen typ Wright R-2160 Tornado. Došlo i ke změně koncepce obranné výzbroje. Místo kulometů v koncích gondol byly použity dvě věže — jedna na hřbetě trupu a druhá pod ním, každá s párem 12,7mm kulometů. To vše vedlo k nárůstu hmotnosti letounu.

Později USAAF objednalo i druhý prototyp XP-58, který měl mít dolet až 4 800 km. V září 1942 ale USAAF zcela změnilo určení letounu z dálkového stíhače na bitevní letoun, který měl v malých výškách ničit tanky. To vývoj letounu dále zkomplikovalo. Po čase byla zrušena stavba druhého prototypu a určení XP-58 bylo opět změněno, tentokrát na výškový stíhací letoun.

V únoru 1943 se ukázalo, že i vývoj motorů Tornado není slibný. Opět musela být změněna použitá pohonná jednotka, tentokrát se jednalo o motory Allison V-3420 a byla obnovena stavba druhého prototypu. První XP-58 nakonec poprvé vzlétl 6. června 1944, ale jeho testy už neměly vysokou prioritu (nikdy například nenesl přetlakování kabiny a výzbroj). Celkem proběhlo 25 letů. Ukázalo se, že letoun má stále řadu nedostatků. Prototyp byl přelétnut na letiště Wright Field pro vstupní testy USAAF, kam dorazil 22. října 1944. K nim už ale nikdy nedošlo, projekt byl zrušen a druhý prototyp zůstal nedokončen.