Litai
Litai (nesklonné, mn.č.) - v řecké mytologii jsou dcery nejvyššího boha Dia. Jsou to bohyně proseb. Jako jejich matka se obvykle uvádí bohyně pomsty Eris, někdy nebývá uvedena vůbec.
Litai jsou staré, vrásčité, chromé a šilhavé ženy. Provázejí svou sestru Áté, bohyni zaslepené a nezkrotné vášně a zmaru. Áté zatemňuje mysl lidí, kteří poté provádí zlé činy, přinášející zkázu. Lidé potom volají o pomoc, ale Litai vždy přicházejí pozdě, protože jsou staré a kulhavé. Platí však u nich do písmene „pozdě, ale přece“.
Pomáhají provinilým a potrestaným lidem, vždy však jenom těm, kteří v ně mají důvěru. Člověk, který Litai neuznává a nedůvěřuje jim, jejich pomoci se nikdy nedočká. Naopak - Litai na ně znovu přivolají ještě větší hněv své sestry Áté a lidé jsou pak ztraceni a není jim pomoci.
Odraz v umění
Homér: Ilias, IX
Vždyť jsou i bohyně Prosby, jichž otcem je Kronovec mocný kulhavé, svraštělé v tváři a očima šilhají stranou, stále se starostmi trudí a za vinou zvolna se vlekou. Avšak Vina je silná a hbitá, čímž o mnoho všechny Prosby předhoní vždy a nejdříve po celé zemi bludem zaslepí lidi, a Prosby to později léči. Kdo však pocítí ostych, když Diovy dcery se blíží, tomu jsou na prospěch velmi, vždyť vyslyší toho, kdo prosí; ale kdo zamítne Prosby a kdo se jim sveřepě vzpírá, k Diovi, Kronovu synu, pak jdou a prosí ho, aby viníku v patách šel Blud a zmámen pak za vinu pykal. Proto těm Diovým dcerám i ty vzdej, Achille, úctu, která konejší mysl i jiných hrdinů chrabrých.
Literatura
- Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
- Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
- Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
- Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8
- Löwe, Gerhard, Stoll, Heinrich Alexander, ABC Antiky
- Fink, Gerhard, Kdo je kdo v antické mytologii, 2004, ISBN 80-7218-992-1
- Neškudla, Bořek, Encyklopedie řeckých bohů a mýtů, 2003, ISBN 80-7277-125-6