Lití olova

Metoda lití olova byla vynalezena ve starověkém Řecku[1] a dnes je nedílnou součástí nejen vánočních a novoročních tradic mnoha evropských zemí, ale také běžnou metodou vypuzování zlých vlivů například v Turecku.[2][3]

Při tradičním postupu je olovo v kovové nádobě roztaveno nad ohněm a pomalu vylito do nádoby se studenou vodou. Výsledný tvar se interpretuje jako znamení pro budoucnost nebo se za pomocí svíčky nechají vrhat jeho stíny, které jsou pak dále vykládány.

30. listopadu^[zdroj?!] děvčata pilně sbírají olovo ze starých oken nebo ho schválně kupují. Olovo dá na plechovou lžíci a nad plamenem svíce drží lžíci, až se jim olovo rozpustí. U sebe mají mísu nebo škopek s chladnou vodou, do níž lijí přes klíč křížový (na zubech má podobu kříže) rozpuštěné olovo. Z olova se ve studené vodě v okamžení tvoří rozličné tvary. Z těch je hádáno. Jsou v nich viděna sídla nebo ševcovská kopyta, tkalcovské člunky, vojenské zbraně, bochánky chleba, pera na psaní, srpy, rýče, motyky, cepy atd. Z těchto věcí dívky odhadují jakého řemeslníka neb živnostníka dostanou za manžela. Nebývala prý nouze o vtipy, výsměch i vzájemné škádlení. Jinde dívky zase házely ulité kuličky přes střechu. Kam zapadla kulička, hádaly že odtud přijde ženich.

• 
  Tavení olova nad svíčkou
• 
  Sada olov a lžíce.
• 
  Proces tavení.
• 
  Olověný úlitek vytáhnutý z vody.
• 
  Lití olova nad hlavou