Liptovská Osada

Území obce bylo osídleno již na přelomu 11. a 12. století. Tehdy zde vznikla benediktinského poustevna (zmiňovaná jako Gothal, boží domky), kolem níž postupně vyrostla osada. První písemná zmínka o ní se datuje roku 1288. Další písemná zmínka týkající se území dnešní Liptovské Osady je z roku 1340, v listině Karla Roberta I., v níž určoval katastr Ružomberka až po poustevnu nacházející se na soutoku řeky Lúžňanky a Revúce. Obec se postupně vyvíjela tak, že roku 1649 zde byl postaven dřevěný kostel. Církevně patřila osada pod Ružomberok, ale v roce 1752 se osamostatnila s filiálkami Revúce a Lúžna. V 18. století byla v Liptovské Osade zřízena stálá stanice císařsko-královské pošty s dostavníkovou dopravou, která určila i obecní znak. V roce 1908 byla postavena úzkorozchodná železnice na trase Ružomberok - Liptovská Osada - Korytnica, místními obyvateli přezdívaná Korytnička. V roce 1926 v obci vznikla Československá církev husitská a byl postaven jediný kostel této církve na území Slovenska. Během 2. světové války zde byla shozena první paradesantní skupina na Slovensku kapitána Veličky. Obec se zapojila do Slovenského národního povstání a v obci bylo velitelství 6. taktické skupiny, pod vedením kapitána (později generála) Vesela.

Administrativní součástí obce je i osada Korytnica–kúpele. V obci působil Jozef Cehuľa, básník a skladatel duchovních písní.

V katastrálním území obce je chráněné území Revúca, které představuje zachovalou podhorskou říčku s chráněnou flórou a faunou.

• Prof. Ing. Ján Kavan, CSc., architekt
• Prof. PaedDr. Jozef Schubert, CSc. vysokoškolský pedagog
• Ing. arch. Bohuslav Pernecký, malíř a architekt
• Prof. RNDr. Emil Rajčan, DrSc., vysokoškolský pedagog
• Doc. RNDr. Emil Šípka, Csc., vysokoškolský pedagog, genealog, kronikář obce