Linkový přístupový bod služby

Referenční model ISO/OSI používá při definování komunikace mezi vrstvami přístupový bod služby pro identifikaci, jaký protokol má zpracovávat přijatou zprávu. Na úrovni jedné vrstvy si mohou programy vyměňovat data na základě vzájemně odsouhlaseného mechanismu protokolů. Programy, které nepodporují stejný protokol, spolu nemohou komunikovat. Aby v jedné vrstvě mohlo koexistovat několik protokolů, je nezbytné určit, který protokol se má použít pro zpracování služebních datových jednotek doručených nižší vrstvou.

Logical Link Control v IEEE 802.2 definuje dvě pole pro LSAP:

• DSAP (Cílový přístupový bod služby, anglicky Destination Service Access Point) – osmibitové pole reprezentující logickou adresu entity síťové vrstvy, které je zpráva adresována
• SSAP (Zdrojový přístupový bod služby, anglicky Source Service Access Point) – osmibitové pole reprezentující logickou adresu entity síťové vrstvy, která zprávu vytvořila; spolu s DSAP se označuje LSAP

Nejméně významný bit DSAP určuje, zda DSAP obsahuje individuální nebo skupinovou adresu:

• pokud má hodnotu 0, zbývajících 7 bitů DSAP udává individuální adresu, která se odkazuje na jediný lokální přístupový bod služby (LSAP), na který má být paket doručen.
• pokud má hodnotu 1, zbývajících 7 bitů DSAP udává skupinovou adresu, která se odkazuje na skupinové LSAP, na které má být paket doručen.

Nejméně významný bit SSAP indikuje, zda se jedná o příkaz nebo odezvu:

• jestliže je 0, jedná se o příkazový paket (anglicky Command)
• jestliže je 1, jedná se o paket odezvy (anglicky Response).

Zbývajících 7 bitů SSAP udává LSAP, ze které byl paket odeslán.

Hodnoty DSAP a SSAP s druhým nejméně významný bitem rovným 1 jsou LSAP rezervované pro ISO.

DSAP a SSAP mohou mít následující hodnoty[2][3]: