Linie následnictví srbského trůnu

Následnictví srbského (a bývalého) jugoslávského trůnu užívalo jako systému určení následnictví trůnu salické právo. Následnictví jugoslávského trůnu bylo určeno v ústavě z roku 1931 (článek 36) a vycházelo z následnictví předchozího Srbského království. Podle salického práva mohli trůn zdědit pouze mužští potomci krále Petra I., vnuka Karađorđe Petroviće.

Současným pretendentem srbského (resp. jugoslávského) trůnu je Alexandr II. Karađorđević, syn krále Petra II. Karađorđeviće. Princ Alexandr Karađorđević je přes svou babičku Marii v 26. generaci potomkem středověkých srbských králů z rodu Nemanjićů[1].

Současná linie následnictví

Linie následnictví srbského trůnu je následující:[2]

  • kníže Alexandr I. (1806–1885)
    • JV král Petr I. (1844–1921)
      • JV král Alexandr I. Karađorđević (1888–1934)
        • JV král Petr II. (1923–1970)
          • Alexandr Karađorđević (*1945)
            • Jkv princ Petr (*1980)
            • (1) JKV princ Filip (*1982)
              • (2) JKV princ Štefan (*2018)
            • (3) JKV princ Alexandr (*1982)
        • Tomislav (1928–2000)
          • (4) JKV princ Mikuláš (*1958)
          • (5) JKV princ Jiří (*1984)
          • (6) JKV princ Michael (*1985)
        • Andrej (1929–1990)
          • (7) JKV princ Karel Vladimír (*1964)
          • (8) JKV princ Dimitrij (*1965)
    • Arsen Karađorđević (1859–1938)
      • Pavel Karađorđević (1893–1976)
        • Alexandr Karađorđević (1924–2016)
          • JV kníže Dimitrij (*1958)
          • JV kníže Michael (*1958)
          • JV kníže Sergej (*1963)
          • JV kníže Dušan (*1977)

Pokud by vymřeli po meči tito možní následníci trůnu (potomci Petra I.), může král určit jako svého dědice svého příbuzného z vedlejší (nedynastické) větve dynastie Karađorđevićů. Pokud by takto král neučinil a zemřel bez dědiců, je na parlamentu, aby vybral a zvolil nového krále z vedlejší větve královské dynastie Karađorđevićů (potomci prince Arsena, mladšího bratra krále Petra I.). V tomto případě by se mohli následníky trůnu stát:[3]

Ovšem při vymření i těchto příslušníků rodu (což by vedlo k vymření celého rodu) by následnictví trůnu přešlo k nejbližšímu mužskému potomku posledního krále v ženské linii.

Reference
  1. Karađorđeviové jako potomci Nemanjićů, na stránkách rodu Karađorđevićú. www.royalfamily.org [online]. [cit. 2011-04-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-07.
  2. Pořadí následnictví a následnický řád na stránkách rodu Karađorđevićú. www.royalfamily.org [online]. [cit. 2011-04-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-08-29.
  3. Ústava království Jugoslávie z roku 1931. www.royalfamily.org [online]. [cit. 2011-04-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-02.

Odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.