Liber instrumentorum memorialium

Liber instrumentorum memorialium je pozemková kniha pánů z Montpellieru, Guillemů, a jedná se o významný pramen k historii tohoto rodu. Byla sestavena na počátku 13. století pod patronací Viléma VIII. z Montpellieru, jehož panství je v ní rozsáhle sepsáno.[1] Nejstarší dokumenty jsou datovány do roku 1059, nejmladší do 1204. 570 listin v ní obsažených je sestaveno podle typu a místa. Dle předmluvy ke knize jsou dokumenty rozděleny do dvou typů: první z nich se týkají vlastnictví pánů v maguelonské diecézi (v jejímž rámci jsou zahrnuty i papežské výsady, priviliegia), druhé jsou zaměřeny na vlastnictví v jiných oblastech. Nejstarší listiny zmiňují dohody Viléma IV., v nichž hrají roli hrady Pouget a Saint-Pons de Mauchiens. Posledních několik dokumentů se týká samostatné vlády Marie, dcery Viléma VIII., předtím, než se vdala za Petra II. Aragonského, čímž celé panství připadlo Aragonskému království.

Liber Instrumentorum memorialium

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Liber instrumentorum memorialium na anglické Wikipedii.

  1. HALUSKA-RAUSCH, Elizabeth. Transformations in the Power of Wives and Widows near Montpellier, 985–1213. In: BERKHOFER, Robert F.; COOPER, Alan; KOSTO, Adam J. The Experience of Power in Medieval Europe: 950–1350. Aldershot: Ashgate Publishing, 2005. ISBN 0754651061. S. 165–6.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.