Libežský mlýn

Mlýn je zmiňován již v roce 1654 v berní rule jako mlýn o dvou kolech s pilou.[1] Tou dobou spadal pod faru v Divišově, kam také odváděl daň. V 18. nebo 19. století byl pak včetně daňové povinnosti přidělen pod Hrádek.[3] V roce 1840 je jako majitel uváděn Antonín Vlížek. Někdy před rokem 1906 hospodářské stavení vyhořelo, v roce 1906 je pak postihla povodeň. V roce 1906 je jako majitel mlýna veden Pavel Pěnkava,[1] který byl mimo jiné také investorem kaple Nejsvětější trojice v Libeži.[3] V roce 1930 byl vlastníkem mlýna František (L.[3]) Veselý, který mlýn roku 1939 prodal novému mlynáři Františku Frýbovi.[1][3]

Mlýn byl zaplaven během povodní v roce 2013.[4]

Mlýn je zděná vícepodlažní stavba dispozičně dělená. Objekt byl několikrát přestavován, např. ve stylu secese či moderny. V rámci poslední přestavby byla odbourána polovina vysoké mlýnice a nahrazena nízkou obytnou částí z tvárnic. Byla také přistavěna krytá pavlač.[1]

V roce 1654 je uváděn vodní mlýn o dvou kolech. V roce 1930 jedno kolo na střední vodu s hltností 0,414 m³/s, výkonem 6,14 HP a spádem 1,66 m.

Mlýn byl modernizován. Od dva metry vysokého a 28 m dlouhého jezu na řece Blanici vede derivační kanál o délce 65 m k nově instalované Francisově turbíně o výkonu 15 kW. Mlýn slouží jako malá vodní elektrárna od roku 2007.[5][2]