Libeňská vodárenská věž

Libeňská vodárenská věž na křižovatce dnešních ulic Davídkova a Na Slovance v Praze byla postavena v roce 1904 Františkem Schlafferem. Byla součástí vodárenského systému napájeného z vodního zdroje Káraný a zásobovala pitnou vodou nižší části Libně. Svou úlohu přestala plnit koncem šedesátých let 20. století. Věž ve stylu holandského majáku je vysoká 42 metrů, na kruhovém půdorysu. Do vodojemu ve věži bylo možné umístit až 178 m³ vody (průměr 6,5 metru, výška 5,7 metru). Od roku 1991 je chráněna jako kulturní památka České republiky.[1]

Libeňská vodárenská věž
Poloha
AdresaLibeň, Praha 8, Česko Česko
Souřadnice50°7′27,84″ s. š., 14°28′23,16″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky47350/1-2154 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rekonstrukce

V roce 1988 byla věž převedena na městskou část, aby ji využila k jiným účelům, to se však nestalo a věž chátrala. V roce 2009 ji soukromý investor Martin Sluka chtěl do tří let přestavět náklady desítek milionů Kč na třípodlažní mezonetový byt s výtahem podle projektu Zbyňka Pšeničky z firmy Faber Project, přestavba začala v létě 2008. Technologické a relaxační centrum, garáže a skladiště jsou budovány v podzemí v sousedství věže.[2] V blízkosti se nachází ulice pojmenovaná „Pod vodárenskou věží“, ze které ale věž není viditelná.

Odkazy

Reference
  1. Národní památkový ústav. MonumNet – Nemovité památky – vodárenská věž [online]. Národní památkový ústav [cit. 2011-03-25]. Dostupné online.
  2. Václav Hampejs: Vodárna v Libni: luxusní rezidence na "dálkové ovládání", iDnes.cz, 26. 1. 2009

Literatura
  • Libeňská vodárna se dočkala rekonstrukce; Osmička, měsíčník Městské části Praha 8; září 2008
  • PTÁČKOVÁ, K. – KVĚTÁK, T.: Městská část Praha 8/ 100 let připojení Libně ku Praze. JPM tisk,Praha 2001, ISBN 80-86313-06-9
  • JÁSEK, Jaroslav. Pražské vodní věže. Vyd. 1. Praha: VR Atelier, 2000. 104 s. ISBN 80-238-6478-5. s. 24 – 25.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.