Lišák ryšavý

Lišák ryšavý (Hydnum rufescens) je štíhlá stopkovýtrusná houba z čeledi lišákovitých (Hydnaceae).

Lišák ryšavý
Lišák ryšavý
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
PododděleníAgaricomycotina
Třídastopkovýtrusé (Agaricomycetes)
Řádliškotvaré (Cantharellales)
Čeleďlišákovité (Hydnaceae)
Rodlišák (Hydnum)
Binomické jméno
Hydnum rufescens
Pers. (1800)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

  • Klobouk bývá běžně 3–8 cm široký. V mládí je vyklenutý, se zvlněnými ostrými okraji. Povrch klobouku je hladký a má žlutooranžovou až hnědooranžovou barvu. Mohou se na něm vyskytnout rezavě červené skvrny.
  • Ostny dosahují délky okolo 0,5 cm. Jsou husté, lámavé a mají taktéž žlutooranžovou barvu.
  • Třeň je obvykle zhruba 3–7 cm dlouhý a 1–2 cm široký, má kyjovitý až válcovitý tvar. Jeho povrch je hladký, bělavý, místy žlutooranžový a na dotyk reaguje žloutnutím.
  • Dužnina je tvrdá a křehká, bíložluté až rezavě červenavé barvy, vůně prostá a s mírně nahořklou chutí.
  • Výtrusný prach je bělavé až krémové barvy.

Synonyma

  • Dentinum rufescens (Pers.) Gray, Nat. Arr. Brit. Pl. (London) 1: 650 (1821)
  • Hydnum repandum f. rufescens (Pers.) Nikol., Fl. pl. crypt. URSS 6(Fungi (2)): 305 (1961)
  • Hydnum repandum subsp. rufescens (Pers.) Pers., Mycol. eur. (Erlanga) 2: 161 (1825)
  • Hydnum repandum var. rufescens (Pers.) Barla, Champ. Prov. Nice: 81 (1859)
  • Hydnum sulcatipes Peck, Bull. Torrey bot. Club 34: 101 (1907)
  • Tyrodon rufescens (Pers.) P. Karst., Bidr. Känn. Finl. Nat. Folk 48: 349 (1889)

Výskyt

Roste od července do listopadu. Narazíme na ni v jehličnatých i listnatých (často bukových) lesích, kde se vyskytuje v méně početných skupinkách poblíž cest.

Využití

Jedná se o houbu jedlou. Zejména lahodná je po naložení do octa, kdy příliš nezměkne a nevytváří sliz.

Vliv na zdraví

V houbách se vyskytuje mimo jiné velké množství vitamínů. Všechny houby obsahují např. karoten, provitamín A, vitamín B1 a B2. Obsahují také mnoho důležitých minerálních látek. Vstřebávají ale z okolního prostředí i nežádoucí prvky (rtuť, arzen a olovo), a proto bychom je neměli sbírat v místech, kde by v půdě mohl být nadměrný výskyt těchto prvků. Jde tedy o místa poblíž extrémně vytížených komunikací, průmyslových podniků, tepelných elektráren apod.

Záměna

Tento druh lze zaměnit s taktéž jedlým lišákem zprohýbaným (Hydnum repandum), který ale mívá mimostředný třeň a robustnější, světlejší klobouk.

Odkazy

Literatura

  • SVRČEK, Mirko, VANČURA, Bohumil. Houby. Praha: ARTIA, 1987, S. 281.
  • KLUZÁK, Zdeněk, SMOTLACHA.Poznáváme houby. SVÉPOMOC, 1985, S. 59.
  • HAGARA, Ladislav. Atlas húb. Osveta, 1987, S. 102.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.