Lhota Rapotina

Obec Lhota Rapotina se nachází v okrese Blansko v Jihomoravském kraji. Žije zde 397[1] obyvatel.

Lhota Rapotina
Kostel svatého Vavřince
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0641 581925
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíBoskovice
Okres (LAU 1)Blansko (CZ0641)
Kraj (NUTS 3)Jihomoravský (CZ064)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°27′58″ s. š., 16°37′30″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel397 (2022)[1]
Rozloha6,17 km²
Katastrální územíLhota Rapotina
Nadmořská výška308 m n. m.
PSČ679 01
Počet domů144 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduLhota Rapotina 15
67901 Skalice nad Svitavou
[email protected]
StarostaIng. Michal Sedlák
Oficiální web: www.lhotarapotina.eu
Lhota Rapotina
Další údaje
Kód obce581925
Kód části obce81141
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Přívlastek Rapotina nese vesnice už od nejstarších písemných dokladů. Byl odvozen od (mužského) osobního jména Rapota, které bylo buď hláskovou úpravou německého jména Rathbodo nebo vzniklo odvozením od starého českého rapavý - "poďobaný od neštovic". Přívlastek znamená "Rapotova", přivlastňovací přípona -in se připojovala ke jménům zakončeným na -a bez ohledu na jejich rod.[3]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1364.[4] Dříve tu byl statek patřící místním vladykům, neznámo z jakého důvodu přešel na pány z Boskovic a roku 1547 statek koupil Šimon Eder ze Šťávnice. Obec byla přifařena k Boskovicím, v roce 1717 byl z původní kapličky vystavěný kostel sv. Vavřince. Obec postihl roku 1867 požár. V roce 1893 zde byla postavena přádelna vlny.[5]

Od 1. července 1980 do 31. prosince 1991 byla obec součástí města Boskovice.[6]

Místní referendum v lednu 2018

Souběžně s prezidentskými volbami proběhlo 12. a 13. ledna 2018 v obci místní referendum o výstavbě nové železniční trati v katastru obce a přesunu nedalekého kamenolomu blíže k vesnici. Referendum obec iniciovala na základě podnětů místních obyvatel.

Tzv. Boskovická spojka měla kolejemi přímo spojit Brno s Boskovicemi, které nyní leží mimo hlavní trať, a cestující tak musejí přestupovat v nedaleké Skalici nad Svitavou na osobní vlaky. Proti výstavbě trati přes Lhotu Rapotinu se vyslovilo 212 místních, pro stavbu bylo 48.

V otázce, zda jsou obyvatelé „proti těžbě v kamenolomu a záměru společnosti, která jej provozuje, přesunout technologické linky blíže k obci, čímž dojde k ovlivnění života v obci i místní krajiny“, se proti přesunu vyslovilo 244 občanů, pouhých 17 bylo pro.

Z celkového počtu 334 oprávněných voličů k referendu přišlo 264, tedy cca 79 %. Obě rozhodnutí jsou závazná. Samotné iniciování referenda i jeho výsledky byly překvapením pro nedaleké Boskovice, které výstavbu trati Brno-Boskovice dlouhodobě podporují. Důvody iniciování referenda odmítla i firma Strabag, která je vlastníkem kamenolomu. Podle firmy k žádnému zhoršení kvality života v obci přesunem kamenolomu nedojde.

Pamětihodnosti

  • Lovecký zámeček Lhota Rapotina
  • Kostel svatého Vavřince
  • Socha svatého Jana Nepomuckého

Fotogalerie

Odkazy

Reference

Lhota Rapotina. 2018. [cit. 2021-05-06] Dostupné online

iDNES.cz. Železnici z Boskovic do Brna může ohrozit referendum v obci se 400 lidmi. iDNES.cz [online]. 2018-01-12. [cit. 2021-05-06]. Dostupné online

    Související články

    Externí odkazy

    1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
    2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
    3. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 514.
    4. Lhota Rapotina - Obecné informace [online]. Lhota Rapotina, 2014-01-01 [cit. 2014-09-22]. Dostupné online.
    5. SKŘEPKOVÁ, Tereza. Komunální heraldika měst a obcí bývalého okresu Blansko k roku 2010. Brno, 2011 [cit. 2014-10-18]. 135 s. Magisterská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. Dostupné online.
    6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 273.
    This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.