Lesklice měděná

Lesklice měděná (Cordulia aenea) je druh vážky z podřádu šídel. Vyskytuje se skoro v celé Evropě a Asii.[2] V Evropě je to jediný druh rodu Cordulia.[3] V celém Česku je to běžný druh.

Lesklice měděná
sameček lesklice měděné
Stupeň ohrožení podle IUCN

málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Podkmenšestinozí (Hexapoda)
Třídahmyz (Insecta)
Podtřídakřídlatí (Pterygota)
Řádvážky (Odonata)
Podřádšídla (Anisoptera)
Čeleďlesklicovití (Corduliidae)
Rodlesklice (Cordulia)
Binomické jméno
Cordulia aenea
Linnaeus; 1758
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Lesklice při páření

Tělo lesklice má délku 50–55 mm[4] a je tmavozelené s měděným leskem. Oči se na temeni dotýkají v přímce, jsou hnědozeleně lesklé. Na čele před očima nemá žluté skvrny, na rozdíl od lesklice zelenavé a lesklice horské. U základny křídel může mít žluté skvrny, mimoto jsou křídla čirá s rozpětím 65–75 mm.[4] Nohy má celé černé. U samečka se zadeček v poslední třetině rozšiřuje.[5]

Nymfa (larva) je dlouhá až 23 mm.[6] Na hřbetě zadečku má trny a na boku 8. a 9. článku má i krátké boční trny.[6]

Způsob života

Mladé nymfy žijí mezi rostlinami, později se zahrabávají do dna.[4] Zde se živí vodním hmyzem. Nymfa se vyvíjí 2–3 roky[5]. Dospělci létají od května do srpna.[5] Vyskytují se u rybníků, jezer, rašelinných vod nebo u mírně tekoucích vod.[5][4] Někdy zaletují dál od vody. Samečci si neoblomně hájí své teritorium.[2] Samičky snáší vajíčka za kolébavého letu na hladinu malých vodních ploch, kde se pak usazují na dně.[5] Lesklice měděná je častým mezihostitelem motolice Prosthogonismus cuneatus.[5]

Reference

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-23]
  2. HANEL, Lubomír. Vážky Podblanicka. 1. vyd. Vlašim: Český svaz ochránců přírody, 1999 : Muzeum okresu Benešov, 2004. ISBN 80-86327-07-8. S. 55.
  3. ZELENÝ, Jiří; HANEL, Lubomír. Vážky. Výzkum a ochrana. 1. vyd. Vlašim: Český svaz ochránců přírody, 2000. ISBN 80-86327-09-4. S. 103.
  4. SEVERA, František; ZAHRADNÍK, Jiří. Hmyz. 2. vyd. Praha: AVENTINUM, 2004. ISBN 80-86858-36-7. S. 96.
  5. ZELENÝ, Jiří; HANEL, Lubomír. Vážky. Výzkum a ochrana. 1. vyd. Vlašim: Český svaz ochránců přírody, 2000. ISBN 80-86327-09-4. S. 184–185.
  6. ROZKOŠNÝ, Rudolf. Klíč larev vodního hmyzu. 1. vyd. Praha: Academia, 1980. S. 82.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.