Leonard Woolley

Syn anglikánského duchovního studoval v Oxfordu. Roku 1905 se stal pomocným asistentem v Ashmolean Museum v Oxfordu. O rok později mu Arthur Evans nabídl účast na archeologickém průzkumu římského sídliště v Corbridge, a tak začala jeho dráha archeologa. Jak později tvrdil, archeologické metody předtím studoval pouze z knih a vůbec nevěděl, jak průzkum v praxi vypadá.

V letech 1907–1912 prováděl Woolley průzkum lokalit v Egyptě a v Núbii, v letech 1912–1914 společně s T. E. Lawrencem pracoval na vykopávkách chetitského města Karchemiše a na Sinaji. Vrátil se tam znovu po válce roku 1919. V sezóně 1921–1922 prováděl průzkum v oblasti sídelního města egyptského faraóna Achnatona v el-Amarně ve středním Egyptě.

Práce v Uru začaly roku 1922 a Woolley je vykonával pro Britské muzeum v Londýně a americkou Pensylvánskou univerzitu. Do roku 1934 prozkoumal podrobně královské pohřebiště, v němž nalezl 16 komplexů se zhruba 1850 pohřby. Nejvýznamnějším objevem je luxusní hrobka královny (možná princezny) Puabi, která přečkala bez návštěvy vykradačů hrobek celá tisíciletí. Obsahovala mnoho zachovalých předmětů včetně okrouhlých pečetidel se jménem královny. Poklad včetně nádherné královniny čelenky je uložen v Pensylvánské univerzitě. Podle nálezů v hrobce a jejím okolí rekonstruoval Woolley průběh pohřebního ritu. Byli při něm zabíjeni a obřadně pohřbíváni královnini sloužící, aby měla Puabi pohodlný posmrtný život.

Woolley zjistil, že v raně dynastickém období Uru vládli před panovníky uvedenými v Sumerském královském seznamu ještě další panovníci – Meskalamdug a Akalamdug. V Uru nalezl také doklady o řízení chrámového hospodářství za 1. a 3. dynastie urské, objevil několik chrámů, nápisů a část urské standarty. Jeho průzkumy umožnily vykreslit obraz života společnosti v raných městských státech Sumeru.

Woolley se snažil zjistit vzájemné vazby mezi civilizacemi v Mezopotámii a v egejské oblasti. To ho dovedlo roku 1936 do al-Míny v Sýrii a od roku 1937 s válečnou přestávkou do roku 1949 prováděl vykopávky v Tell Atchaně (Alalich) v dnešním Turecku. Při hypotézách o vazbách mezi Sumerem a Egyptem se Woolley dopouštěl některých idealizací, které soudobá věda popřela.

Woolley napsal kolem 30 vědeckých i populárně-naučných knih. Britská spisovatelka Agatha Christie se inspirovala jeho výzkumy v detektivním románu Vražda v Mezopotámii (Murder in Mesopotamia) a posléze se provdala za jeho mladšího asistenta Maxe Mallovana.

• Digging Up The Past (1930)
• Alalakh, An Account of the Excavations at Tell Atchana, Oxford, (1955)
• Spadework: Adventures in Archaeology (1953)
• Excavations at Ur: A Record of 12 Years’ Work (1954)
• The Ancient Near Eastern World, Oxford, (2005)
• History of Mankind. United States: UNESCO, 1963
• The Sumerians. London: Oxford University Press,1965
• The Art of The Middle East, including Persia, Mesopotamia and Palestine. New York: Crown Publishers. 1961.
• History Unearthed. 176 pp. with 182 illustrations. Small 4to, cloth. New York, Praeger, 1962.
• Spadework: adventures in archaeology (London, Lutterworth Press, 1953)
• As I seem to remember (London, Allen & Unwin, 1962)