Ledový obr

Zásadní rozdíl mezi ledovými obry a ostatními plynnými obry je v složení jejich nitra. Předpokládá se, že zde výrazně převažuje methan, čpavek a voda[1] – tedy sloučeniny, které astronomové obecně označují jako ledy. Výrazně menší část nitra tvoří vodík a hélium (které zde u ostatních plynných obrů převažují), zbytek pak připadá na kamenné jádro.

V atmosféře těchto planet převládá jako ostatních plynných obrů vodík a helium, v relativně větší míře se zde vyskytuje methan, čpavek nebo voda, avšak oproti vnitřním částem planety zde nepřevažují.

Podrobnější informace nalezete také ve článku Uran (planeta)

Uran je sedmou předposlední planetou sluneční soustavy. Obepínají ji prstence a má 27 měsíců. Největší z nich nese název Titania a nejmenší Miranda. V atmosféře Uranu foukají větry vyšší rychlosti 900 km/h. Uran prý podle vědců smrdí jako zkažená vejce. Stejně jako k Neptunovi, letěla k němu (cíleně) jen jediná vesmírná sonda nesoucí název Voyager 2. Na Uranu je zvláštní to, že se neotáčí stejně jako ostatní planety, nýbrž je o 90° nakloněný, pro představu jako jakási kutálející se obruč. Uran má bleděmodrou barvu a průměr 50 724 km. Průměrná teplota zde se pohybuje okolo -220°C

Podrobnější informace nalezete také ve článku Neptun (planeta)

Neptun je 8. (poslední) planetou ve sluneční soustavě. Také ji obepínají prstence jako Uran, ale mnohem tenčí. Má 14 měsíců, z nichž největší nese název Triton. V atmosféře Neptunu foukají větry i rychlostí 5000 km/h. To vysvětluje to, že Neptunovy skvrny se objevují a po několika letech zase mizí. Neptun má tmavě modrou barvu. I přesto že je Neptun vzdálenější než Uran, na obou planetách panují podobné teploty. Tyto planety mají i podobnou velikost (Neptun má průměr 49 244 km).