Laserová operace

Ničení tkání dopadajícím zářením.[1] K nejrozšířenějším aplikacím spadá způsob léčby diabetické retinopatie. Jedná se o ošetření sítnice pomocí laserových paprsků, kdy významně snižuje riziko ztráty zrakové ostrosti a vznik slepoty. Účinnost laserové koagulace je v případě ztráty zrakové ostrosti nevratná.

Druhy laserové koagulace:

1. fokální nebo mřížková fotokoagulace makuly
2. panretinální fotokoagulace
3. Pars plana vitrektomie

O volbě typu laserové fotokoagulace rozhoduje nejen závažnost diabetická retinopatie (DR), ale také přítomnost dalších rizikových faktorů.

Odstranění tkáně odpařením.[1]

Absorpce záření vedoucí k tvorbě molekulárních fragmentů, které jsou vysokou teplotou převedeny do plynné fáze (nastává nutnost chlazení tkáně před i po zákroku).[1]

Interakcí laseru s tkání lze docílit zastavení krvácení některých struktur, např. peptidových vředů – hojně využíváno při endoskopických intervencích.[1]

Změna chemické struktury tkáně po ozáření, které dodá aktivační energii pro tento proces.[1]

Laser navodí prudké zvýšení teploty v zasažené tkání až na 1250 °C (zvýšení tlaku), a v tomto důsledku dochází k roztržení a devastaci tkáně.[1]

Laser je v odvětví dermatologie velmi široce využíván, především pro léčbu špatně hojících se ran, jizev, proleženin, oparů, cévních lézí, pigmentových skvrn, vyhlazování kožního povrchu, léčbě akné, odstraňování nežádoucího ochlupení a biostimulaci buněk. Je zde využívám laser s nízkým výkonem, kterým se dosahuje biostimulace buněk tkáně. Jedná se o rychlou, efektivní a mnohem komfortnější léčbu vrozených malformací (vrozená vývojová vada).

Laser bývá využit při odstraňování chloupků a akné (princip termodestrukce). Při odstraňování chloupků dochází k cílenému zaměření na buňky s obsahem melaninu, takovýto zákrok je nutné opakovat, aby byly zničeny buňky, které byly v předchozím zákroku v brzkém stadiu vývoje. U léčby akné se používá tzv. modré světlo, které ničí bakterie způsobující ono zánětlivé kožní onemocnění.

V současnosti patří k velmi pokročilým přístrojům v oblasti laserů tzv. femtosekundový laser.[2] Takovýto pulsní laser je schopen vytvářet rastrové tvary v oční tkáni sumací svých plasmatických “mikrovýbuchů“, kdy bývá využit pro korekci zrakových vad a při asistenci operací šedého zákalu.

Typy laserů pro léčbu refrakčních chyb:

1. LASIK (Laser – Assisted in situ Keratomileusis), chirurgický zákrok využívaný pro korekci viditelnosti (krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus) pacienta. Dochází k přetváření rohovky (jasná přední část oka) tak, že přilétávající světlo je správně zachyceno na sítnici (zadní část oka). Podstatou LASIKu je vytvoření ochranné rohovkové lamely a následná modelace rohovky excimerovým laserem.[3]
2. IntraLASIK (Femto-LASIK nebo All-Laser LASIK), varianta LASIK s využitím femtosekundového laseru. Při řešení oční vady jsou kombinovány 2 lasery – femtosekundový (vytvoří ochrannou rohovkovou lamelu bez použití nože) a následně excimerový (odstraní dioptrie).[4]
3. ReLEx Smile, jedna z nejmodernějších metod, která probíhá za asistence jediného femtosekundového laseru bez nutnosti vytvářet a odklápět povrchovou ochrannou lamelu rohovky.[5]
4. PRK (Photorefractive keratectomy), je předchůdce LASIK postupu. Jedná se o chirurgický zákrok využívaný pro korekci viditelnosti (krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus) pacienta. Dochází k přetvoření rohovky pomocí excimer laseru, který umožňuje vstupujícímu světu do oka, aby byl správně zaostřen na sítnici. PRK obnova trvá delší dobu než obnova z LASIK, ale i přesto se běžně provádí a nabízí výhody oproti LASIK u některých pacientů.
5. LTK (Laser thermal keratoplasty), využívá se k léčbě dalekozrakosti. Spočívá ve využití tepla z laseru, který zmenšuje kruh tkáně na rohovce oka, transparentní krytiny. Dochází tak k vytvoření těsného pásu kolem oka (strmější úhel rohovky), který slouží k tomu, aby se oko stalo více krátkozraké.

Lasery pro léčbu non-refrakční podmínky:

1. PTK (Phototherapeutic keratectomy), laserový terapeutický zákrok, který je používaný pro léčbu povrchových vrstev rohovky (např. recidivující eroze, rohovkové jizvy, atd.). Zákrok spočívá v laserové ablaci povrchových vrstev rohovky po předchozím odstranění krycího epitelu. Celkový průběh zákroku i hojení je podobný PRK.
2. Laserová koagulace či laserová fotokoagulace, využívá světlo v zeleném spektru. Toto spektrum světla je pohlceno hemoglobinem v červených krvinkách. Jakmile tkáň ztrácí svou dodávku krve, dochází k zmenšení a nakonec vstřebání v těle. Nejčastější využití nachází při léčbě křečových žil a u zmenšování nádorů s rakovinou. Hlavní výhodou tohoto typu operace je, že může být obvykle dokončena ambulantně.
3. Lasery mohou být použity k opravě slzných kanálků v sítnici.

Používá se k odstranění kosmetických křečových žil. Endovaskulární uzávěr safény (povrchová podkožní žíla dolní končetiny) spadá mezi moderní metody, při kterých je do povrchového žilního kmene zavedena speciální sonda vysílající laserové záření. Energie vyzařovaná z pracovního konce sondy způsobí zatavení a smrštění žíly. V pooperačním období pak dojde k jejímu zániku a změně ve vazivový pruh.[6]

Lasery se využívají v chirurgii při léčbě některých poruch (např. zlomeniny) dolních končetin. Nacházejí využití při odstraňování benigních a maligních nádorů,[7] léčbě puchýřů,[8] odstraňování nekrotické tkáně vředů a popálenin, spotřebních epidermálních név, keloidů a odstraňování hypertrofických jizev a tetování.[7]

Laser CO₂ se používá v chirurgii k léčbě onychokryptózy (zarůstání nehtů), onychauxis, onychogryposis a onychomykózy.[9]

V odvětví laserové chirurgie nacházíme využití u potíží s žaludečními vředy a protržených jícnových varixech k jejich opětovnému zacelení. Laser je dále využíván k odstraňování nádorů z celého trávicího systému a to až do velikosti několika centimetrů. Koagulaci v cévních malformacích žaludku, dvanácterníku a tlustého střeva. Lasery můžeme využít taktéž jako neinvazivní metodu při odstraňování hemeroidů.